Spojené státy i EU uvalily na Rusko zatím nejtvrdší balík sankcí. Jejich zveřejnění bylo ovšem pro trhy možná trochu paradoxně signálem k pozitivnímu obratu z nejprudších výprodejů. Sankce jsou zaměřené na zákaz vývozů řady odvětví do Ruska, další omezení přístupu na kapitálové trhy, zmražení zahraničních aktiv největších amerických bank a na omezení možnosti Ruska obchodovat v dolarech, jenech a eurech.
Na druhou stranu se Západ zatím neshodl na vyřazení Ruska z platebního systému SWIFT, což zmírnilo strach z okamžitého kolapsu obchodu s energiemi mezi Ruskem a Západem. President Biden navíc podtrhnul, že balík sankcí byl připravovaný tak, aby platby za dodávky energií mohly pokračovat, a přislíbil uvolnění strategických ropných rezerv. V reakci na to americké akcie prudce otočily a z hlubokých ztrát se dostaly ke konci seance do plusu (+2,34 % Nasdaq a +1,5 % S&P 500).
Včerejší vývoj jen podtrhuje to, z čeho mají trhy vzhledem k ruské invazi největší strach - přerušení dodávek energií a nový výrazný stagflační šok, který by současně zvýšil inflaci a ochladil ekonomiku. Česko v tomto ohledu v Evropě patří k těm nejzranitelnějším. Z Ruska dováží prakticky všechen plyn a necelou třetinu ropy. Omezení dodávek nebo jejich postupné zastavení může přijít buď v důsledku ruských sankcí, ale i v důsledku sankcí Západu vůči Rusku - zmiňované vyřazení Ruska ze systému SWIFT sice zatím uplatněno nebylo, ale zůstává ve hře.
Je důležité také vzít v potaz, že jakýkoliv nový energetický šok přichází po masivní covidové inflační vlně. Právě ta už značnou část českých domácností tvrdě zasáhla a další zdražování energií a potravin může proto výrazně snížit jejich kupní sílu. To platí zvlášť pro nižší příjmové skupiny, které již před pandemií přes 90 % svých příjmů jednoduše spotřebovaly. Pokud tedy na novou inflaci nezareaguje stát novými rozpočtovými výdaji (které by nakonec byly také pro-inflační), budou domácnosti jednoduše utrácet méně. Odhadujeme, že pokud by letošní inflace v důsledku konfliktu byla vyšší v Česku o 2-3 procentní body (což dnes není vůbec jasné), bude to pro ekonomiku znamenat ztrátu na HDP o 1-1,5 %.
*** TRHY ***
Ropa
Česká koruna se podobně jako americké akciové trhy v průběhu dne dostala z nejhorších výprodejů a vrátila se pod 25,00 EUR/CZK. Podle komentáře českých centrálních bankéřů, ČNB zatím vnímá ruskou invazi jako krátkodobě pro-inflační šok, zdůrazňuje také ale vysoký stupeň nejistoty spojený s dalším vývojem. I proto může být na nejbližších zasedáních opatrnější (více závislá na nově příchozích datech) a pragmatičtější (může ve finále například použít devizové rezervy v případě výraznějších výprodejů na koruně).
Zahraniční forex
Invaze na Ukrajině musela nevyhnutelně ublížit eurodolaru, který se propadl pod hranici 1,12. Z teritoriálního hlediska je jasné, že výpadek rusko-ukrajinského trhu postihne především západoevropské výrobce stejně, jako eventuální výpadky v dodávkách zemní plynu. Pro eurodolar však bylo včera důležité, že američtí centrální bankéři ve svých včerejších komentářích nikterak naznačili možnost, že by Fed v březnu s ohledem na geopolitickou situaci neměl zvednout sazby. Zvýšení o 25 bps v půlce března se tedy zdá být neotřesitelné, přičemž následující dny ukáží, jak jestřábí si Fed bude moct dovolit být.
Poměrně dramatická situace zavládla na středoevropských devizových trzích, kde se včera poměrně překvapivě dostal pod největší tlak forint (a to přesto, že MNB zvedla jednotýdenní depo o 30bps). S tím, jak večer začaly korigovat ztráty americké akciové trhy, začaly je mazat forint a zlotý. Situace na Ukrajině je však stále nepřehledná a pro všechny středoevropské měny zranitelná (tím spíše, že bombové a letecké útoky na Kyjev zesilují).