Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Rusko je jedním z předních světových producentů plynu a ropy a investoři teď propadají panice z možného přerušení dodávek. Barel ropy, ať už jde o Brent ze Severního moře nebo o americkou WTI, dosáhly ve čtvrtek vrcholů od roku 2014 a překonaly symbolickou hranici 100 dolarů za barel.
Rusko se v roce 2018 stalo největším světovým exportérem pšenice. Spolu s Ukrajinou hrají zásadní roli pro výživu planety a přezdívá se jim sýpka světa. Analytici se obávají hlavně o vývoz z Ukrajiny.
Cena pšenice ve čtvrtek v poledne vystoupila na dosud nevídanou hodnotu 344 eur (8600 Kč) za tunu. Na burze Euronext uzavřela na 316,50 eura, což je podle společnosti Agritel dosavadní maximum.
Ukrajina je čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice. Směřuje i k tomu, aby se stala třetím největším vývozcem pšenice za Ruskem a Spojenými státy.
"Ruské úřady zakazují plavbu po Azovském moři, vývozní přístavy jsou uzavřeny a Oděsa byla bombardována. To znamená, že ukrajinské obiloviny už nemohou opustit zemi," řekl agentuře AFP ekonom Philippe Chalmin, který se podílí na vydávání každoročního průvodce světovým komoditním trhem Cyclops.
"Kromě problému s přístupem do přístavů existuje také riziko ohrožení ukrajinské úrody, pokud by se bojovalo na zemi,“ uvedla ve své analýze společnost Capital Economics.
Dodávky obilovin do zemí, jako je Egypt, Alžírsko, Blízký východ nebo i Afrika, které jsou stále více závislé na ruské a ukrajinské pšenici, "mohou být problém, pokud budou zastaveny lodě přepravující pšenici pocházející z Černého moře," varuje analytik Philippe Chotteau z Chovného institutu v Paříži.
"Libanon je u potravin z 50 procent závislý na ruské a ukrajinské pšenici. To znamená, že pro některé země bude zvýšení cen dramatičtější než pro nás," uvádí prezidentka organizace Copa-Cogeca zastupující zemědělce v Evropě Christiane Lambertová.
Podle Agritelu ale představuje největší riziko trh s produkty ze slunečnic, jejichž nekonečnými lány je Ukrajina proslulá. Země je předním světovým producentem olejnatých semen a předním světovým vývozcem slunečnicového oleje.
"Situace na světovém trhu s oleji je velmi napjatá. V Latinské Americe je málo zásob sójového oleje a v Indonésii a Malajsii palmového oleje, zatímco poptávka je velmi silná," uvádí Sébastien Poncelet z Agritelu.
Průmyslovými kovy nejvíce vystavenými sankcím mezinárodního společenství vůči Rusku by byly hliník, nikl a palladium, odhaduje společnost Capital Economics. Ruská skupina Rusal je druhým průmyslovým výrobcem hliníku na světě. Tento kov dosáhl ve čtvrtek ráno na Londýnské burze kovů (LME) nového maxima 3382,50 dolaru za tunu.
Pro nikl je zásadní společnost Nornickel, kterou vede ruský oligarcha Vladimir Potanin. V roce 2019 bylo Rusko třetím největším producentem niklové rudy po Indonésii a Filipínách. V rafinovaném niklu je druhé za Čínou.
Capital Economics odhaduje, že po vojenské invazi může být případnými sankcemi ovlivněno sedm procent celosvětového trhu s rafinovaným niklem. Tento kov, který v současnosti láme rekordy i na trzích, je jedním z nejžádanějších - hlavně v továrnách na baterie, které mají umožnit automobilovému průmyslu opustit ropu.
U palladia, kde Rusko ovládá 50 procent světového trhu, je automobilový průmysl také v první linii. Používá se k výrobě katalyzátorů.
Problém představuje i titan, tedy kov, který pro jeho lehkost a velmi vysokou odolnost oceňují výrobci letadel. Hlavním dodavatelem pro světový letecký průmysl je ruská společnost VSMPO-Avisma, založená v roce 1941 na Uralu, uvedl šéf společnosti Safran Olivier Andries. Safran vyrábí letecké motory.