Západ znovu volí ústup, nechce poškodit ekonomiky. Akcie to vítají

Demokratické země v čele s USA včera oznámily "zdrcující" sankce proti Rusku. I po několikerém pročítání je však stále záhadou, čím Rusko zadrží a jakým způsobem mají vlastně Ukrajině pomoci. Několik ruských boháčů nebude moci volně přesypávat svůj majetek a Rusko bude muset část technologií nově dovážet z Číny. Jako klíčový se jeví zásah proti ruskému finančnímu systému v čele se Sberbank a omezení obchodování v hlavních západních měnách. Zmrazení aktiv a omezení přístupu k dolarům je určitě velká nepříjemnost.

Na druhou stranu bude Evropa dál do Ruska pumpovat peníze za energetické suroviny. Po výrazném nárůstu cen to bude pro státní kasu obzvláště štědrý příspěvek, který vládě umožní například pomáhat bankovnímu sektoru, z druhé strany zatíženému sankcemi. K tomu můžeme přidat velké devizové rezervy a Čínu připravenou pomoci. 

Na finanční trhy včera dolehl šok v podobě začátku invaze, ale jak jsme psali odpoledne, už v průběhu dne začal sílit chladný kalkul. Ten nakonec jasně převládl. Ukrajina je sama o sobě nezajímavá z pohledu byznysu klíčových firem na západních burzách. Strach se točil kolem sankcí a ruské odpovědi na ně, ve hře tedy byl hlavně dopad na západní ekonomiky a na inflaci skrze energie. A jestliže sankce vypadají, jak vypadají, obavy jdou logicky dolů. Jako ujištění zapůsobilo vystoupení amerického prezidenta, ve kterém v podstatě sděluje, že nechce sankcemi obětovat ekonomiku. 

Odpověď Západu nemusí být konečná, zatím ale volí ústup a odevzdání Ukrajiny Rusku v zájmu ochrany vlastních ekonomik. To západním trhům naprosto vyhovuje. Ideální by bylo, pokud by bezpečnostní rizika ještě přiměla centrální banky postupovat pomaleji s utahováním měnové politiky. Na tuto možnost podle nás trhy docela sázejí, ale poslední komentáře z Fedu jim moc na ruku nejdou.

Loretta Mesterová chce brzy začít redukovat bilanci a série zvyšování sazeb je podle ní stále vhodná. Raphael Bostic podporuje agresivní a rychlé zmenšování bilance a také on je pro pokračování v plánu na zvyšování sazeb. A na stranu jestřábů se postavil i Christopher Waller, když vyzval k rychlému návratu sazeb na normální úroveň a vyfouknutí bilance. Zároveň uvedl, že vysoká inflační čísla by si zasloužila reakci v podobě březnového 50bodového zvýšení sazeb. Další zástupci Fedu už nebyli v prohlášeních tak agresivní, ale i tak naznačují, že plán normalizovat politiku zůstává v platnosti.

Celkově vzato se do značné míry vracíme do času před invazí. Rizika spojená se sankcemi a cenami energií zůstávají vysoká, ale rozdělenost západních zemí je snižuje. Velkou pozornost znovu poutá měnová politika. Pohyb výnosů se po včerejším propadu a částečném návratu ustálil. Odraz akcií v Evropě je o poznání mírnější než včera v USA, což je ovšem pochopitelné, když bezpečnostní a případná ekonomická rizika míří hlavně na Evropu. Dolar své zisky víceméně drží, zlato včerejší nárůst už smazalo. Koruna ráno ještě zaváhala, ale následně se k euru drží u 24,80, zatímco včera slábla až na 25,00.