Je to téměř dva roky, co si trh práce prošel pandemickým šokem. A zatímco v USA firmy nabízí řadu pracovních míst, lidí, kteří by o ně měli zájem, je poskrovnu. Na blogu Mezinárodního měnového fondu na to poukazují Carlo Pizzinelli a Ippei Shibata spolu s tím, že podobná je situace i ve Velké Británii a v obou zemích zároveň panuje velmi nízká nezaměstnanost. Mimořádně vysoko se pak nachází ukazatele, jako je poměr volných pracovních míst k celkovému počtu zaměstnaných lidí či počet těch, kteří dávají výpovědi. Jaké mohou být příčiny takového stavu?
Ekonomové poukazují na čtyři často slýchaná vysvětlení, která jsou v souvislosti s uvedeným stavem trhu práce zmiňována. Hovoří se o nesouladu mezi druhem pracovních pozic, které by firmy rády zaplnily, a druhem zaměstnání, do kterého by lidé rádi nastoupili. K tomu může mít významný vliv odchod matek z pracovní síly ve chvíli, kdy byly uzavírány školy a další zařízení pečující o děti. Z pracovní síly se také mohli stáhnout i starší lidé. A v neposlední řadě se může projevovat efekt „štědré podpory“, kterou obdrželi lidé v době pandemie a která může mít vliv na jejich ochotu hledat a přijmout pracovní místo.
„Pokud by pokračoval trend velkého množství volných pracovních míst a nedostatku zaměstnanců, mohlo by to mít výrazné dopady na ekonomický růst, inflaci a příjmovou nerovnost,“ míní ekonomové z MMF. Vyšší mzdy, které by mohly být výsledkem tohoto stavu, „by byly dobré pro nové zaměstnance, ale mohly by živit vyšší inflaci?“ O tom, zda jde skutečně o dlouhodobý jev, přitom samozřejmě rozhodují jeho příčiny. Jak tedy ekonomové hodnotí zmíněné možnosti?
Pizzinelli tvrdí, že vládní podpora v USA má ve skutečnosti jen omezený dopad na to, jak moc lidé váhají s návratem do zaměstnání. Znatelnější jsou ale změny ve struktuře pracovních míst a v tom, která z nich lidé přijímají. Platí to hlavně o službách, kde výrazně klesl zájem o pracovní místa s přímým kontaktem se zákazníky, ale například u různých druhů rozvozu zboží naopak zaměstnanost vzrostla. Vliv tohoto efektu podle ekonomů skutečně potvrzují data, ale jeho význam je jen omezený a dokonce nižší než po finanční krizi roku 2008.
Větší vliv než nesoulad mezi požadovanými a nabízenými místy má podle dat odchod žen z pracovní síly. Ten byl totiž v USA velmi silný, ale ve Velké Británii se výrazněji neprojevil a příčinou může být fakt, že v této zemi byly i během pandemie otevřeny mateřské školy. Takže ženy zde nemusely volit mezi péčí o děti a zaměstnáním tak, jako v USA. Potenciálně největší význam ale může mít podle ekonomů odchod starších lidí z pracovní síly. K němu přitom mohlo dojít i díky tomu, jak moc u některých domácností vzrostlo bohatství vlivem růstu cen nemovitostí a investičních aktiv.
Jak bylo uvedeno, v případě Velké Británie nebyl tak významný vliv odchodu žen ze zaměstnání, ale u této země zase ekonomové zmiňují dopad brexitu. Konkrétně menší nabídky práce ze strany zahraničních zaměstnanců. Celkově pak ekonomové radí, aby v USA došlo ke zlepšení péče o děti tak, aby jejich rodiče mohli pracovat. A mezera mezi typem nabízených a požadovaných pracovních míst podle nich může být zúžena různými programy vzdělávání a rekvalifikace.
Zdroj: Blog MMF