V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100.000 obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror". Těžká je situace také v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupí skrze telemost v japonském a francouzském parlamentu. Česko bude dnes jednat o delším trvání nouzového stavu.
Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí "v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování". Mariupol měl před válkou na 430.000 obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.
Ukrajinská vicepremiéra Iryna Vereščuková v úterý uvedla, že nedaleko Mariupolu proruští separatisté zajali jeden humanitární konvoj složený z několika autobusů s civilisty. Cesta byla podle ní domluvená s Mezinárodním výborem Červeného kříže. O tomto incidentu mluvil ve svém posledním projevu i Zelenskyj a slíbil, že úřady dělají vše pro "osvobození našich lidí a zprovoznění humanitárních koridorů". Dodal, že za úterý se z obleženého města u Azovského moře podařilo zachránit přes 7000 lidí.
K jednáním s ruskou stranou Zelenskyj řekl, že se konají prakticky každý den. "Je to velmi náročné, někdy konfrontační," přiblížil. "Ale krok za krokem se postupujeme vpřed," dodal.
Ruská invaze na Ukrajinu začala před necelým měsícem. Ruský prezident Vladimir Putin o ní mluví jako o "speciální vojenské operaci", jejímž cílem je Ukrajinu demilitarizovat, denacifikovat a ochránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo. Západ útok na Ukrajinu označuje za porušení její územní integrity i mezinárodního práva a uvalil kvůli tomu na Moskvu sérii tvrdých sankcí.
Ukrajinská armáda hlásí těžké boje u Charkova, těžká je situace v Izjumu
Ukrajinská armáda uvedla, že během nových bojů u Charkova na východě země odrazila útok ruských jednotek, píše agentura DPA. Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Informace nelze nezávisle ověřit.
Do bojů u Charkova ruská armáda nasadila bojové vrtulníky Kamov Ka-52 . "Naše jednotky udržují svoje pozice," zhodnotil situaci guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů odmítá snahy vytvořit humanitární koridor z Izjumu, kterého se Rusové zmocnili minulý týden.
Tři ruské rakety dopadly v úterý večer v Rivnenské oblasti na severozápadě Ukrajiny, mířily na objekty vojenské infrastruktury. Ruskojazyčná verze BBC uvedla, že místní úřady zjišťují škody.
Agentura Unian informovala, že v uzavřené zóně u odstavené jaderné elektrárny Černobyl ruští vojáci vyplenili a zničili laboratoř v hodnotě 6 milionů eur (148 milionů korun), která fungovala od roku 2015. Specializovala se na výzkum radioaktivního odpadu. V laboratoři se prý nacházelo vybavení, z něhož některé části nejsou dostupné jinde v Evropě.
Ve městě Trosťanec v Sumské oblasti se v úterý rozhořel rozsáhlý požár, u kterého hasiči nemohli zasahovat kvůli bojům. Podle gubernátora Dmytra Žyvyckého se v regionu nejtvrději nyní bojuje právě v Trosťanci. Tvrdí, že ruští vojáci zabíjejí civilisty, ve velké části města nefungují dodávky elektřiny ani vody, lidé nemají přístup k lékům. "Zastřelili ženu, která jela po městě na kole. Nedávají možnost pohřbít mrtvé. Je velký problém s ukládáním těl mrtvých v márnici," popsal situaci v Trosťanci gubernátor.
Zelenskyj promluví k poslancům v Japonsku a ve Francii, NATO se chystá na summit
Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupí skrze telemost v japonském a francouzském parlamentu. Evropská komise dnes představí své návrhy na zmírnění růstu cen energií a opatření v případě výpadku dodávek plynu z Ruska. Odpoledne je v Bruselu ohlášena tisková konference generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.
Ukrajinský prezident v posledních týdnech vystoupil před amerických či německým parlamentem a v úterý tak učinil také před italskými zákonodárci. Západní poslanci opakovaně projevili podporu Ukrajině, která čelí ruskému útoku.
Před čtvrtečním summitem NATO vystoupí dnes odpoledne na tiskové konference generální tajemník této organizace Jens Stoltenberg. Vrcholné schůzky aliance se v Bruselu osobně zúčastní americký prezident Joe Biden, který zřejmě navrhne další sankce proti Rusku. Představitelé členských zemí budou jednat také o další pomoci Ukrajině. K jednání by se měl virtuálně připojit i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Na Slovensko dnes přicestuje evropský komisař pro krizové záležitosti Janez Lenarčič, který bude jednat například s ministrem vnitra Romanem Mikulcem. Slovenské hranice překročilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze už přes čtvrt milionu lidí, mezi nimi více než 101.000 dětí. Pro mnoho lidí je ale Slovensko pouze tranzitní zemí.
O konfliktu na Ukrajině bude v Moskvě jednat předseda Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer. Minulý týden navštívil rovněž Ukrajinu, kde hovořil o humanitární situaci a evakuačních koridorech.
Vláda požádá o delší nouzový stav, chystá další kroky kvůli dění na Ukrajině
Žádost Sněmovně o delší trvání nouzového stavu, který v Česku platí od 4. března kvůli migrační vlně z Ukrajiny, projedná na dnešním zasedání vláda. Zabývat se bude i řadou dalších bodů, které reagují na následky ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Rozhodnout by měla například o solidárním příspěvku pro lidi v Česku, kteří ubytují uprchlíky, ale i o bodech týkajících se materiální pomoci Ukrajině.
Kabinet vyhlásil nouzový stav na maximálních možných 30 dní, pro jeho další pokračování potřebuje předchozí souhlas poslanců. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) budou ministři ještě debatovat, dokdy by měl nouzový stav trvat. Opoziční hnutí ANO prodloužení nouzového stavu blokovat ve Sněmovně nechce, SPD návrh naopak nepodpoří.
Ministři budou rozhodovat i o solidárním příspěvku pro lidi, kteří u sebe doma či ve svých volných bytech ubytovávají uprchlíky. Začít vyplácet by se měl po 11. dubnu, získat by ho mohli lidé, kteří ubytovali příchozí zdarma déle než 16 dní v měsíci. Za osobu by mohli od státu dostat 3000 korun na měsíc, nejvýš ale 9000 korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že vládě navrhne vyšší maximální částku, a to 12.000 korun.
Kabinet by měl vyhodnotit také tabulku s informacemi o využití ubytovacích kapacit státních institucí pro uprchlíky. Zabývat se bude i návrhy ohledně darování výstroje, balistického a dalšího materiálu Ukrajině. Rakušan minulý týden uvedl, že Česko pošle ukrajinským hasičům jako dar dva hasičské žebříky, čtyři plošiny, ochranné obleky, přilby a dýchací přístroje. Tisíc neprůstřelných vest pro hasiče kupuje ukrajinské velvyslanectví ze sbírky v ČR.