Státy Evropské unie se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.
Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.
"Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Unijní země před ruskou invazí neměly například na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Evropský blok navíc s podobným plánem přišel již v roce 2007, kdy na papíře vytvořil systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto skupiny ale nikdy nebyly nasazeny a s odchodem Británie z EU utichl hlas jejich hlavního zastánce.
Pod vlivem agresivní ruské politiky však unijní země podpořily vytvoření společné brigády. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dnes řekla, že Německo je připraveno postavit základ této jednotky, aby mohla být funkční od roku 2025. Součástí brigády rychlého nasazení budou také letecké a námořní síly.
Silnější obranné vazby v rámci sedmadvacítky výrazně podporovaly zejména státy, které nejsou členy NATO, tedy skandinávské země či Rakousko. "Musíme se stát rychlejšími, zvláště s ohledem na tak složitou situaci, které nyní čelíme," řekla rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová.
Strategická koncepce však vychází vstříc i členům aliance, když zdůrazňuje další posílení spolupráce s třicetičlenným vojenským blokem. Unijní země by podle plánu měly společně identifikovat nedostatky, které v obraně mají, a snížit svou závislost na nákupu vojenských technologií z mimounijních států. Evropská komise má do května připravit analýzu slabých míst evropské obrany, z níž by společné projekty a nákupy techniky měly vycházet.
Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se ve čtvrtek setká v Bruselu se zástupci Severoatlantické aliance, Evropské unie a zemí G7. Ve Varšavě má Biden na programu schůzku s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
Na polském území jsou tisíce amerických vojáků, do Polska kromě toho z Ukrajiny před válkou uprchly od jejího začátku na konci února více než dva miliony lidí. Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem, podotkla agentura AP. Polsko je také jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině.
Představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, a dal tak Ukrajině najevo americkou podporu.
V Bruselu se ve čtvrtek Biden bude účastnit mimořádného summitu, na němž budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Evropští lídři by na summitu měli hovořit mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn. Diskutovat budou také o možnosti dalších sankcí.