Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.
Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta. V únoru přitom očekávala 3,9 procenta. S prognózou novináře na tiskové konferenci seznámil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,3 procenta, což je o polovinu procentního bodu pod dřívějším odhadem. Pro 19 zemí eurozóny počítá letos i příští rok komise se shodnými růstovými údaji jako pro celou unii.
Evropská ekonomika se stále vzpamatovává z dopadů koronavirové krize a ekonomové původně očekávali, že se jí letos podaří dosáhnout stabilního růstu.
"Válka způsobila prudký růst cen energií a dále přerušila dodavatelské řetězce, takže nyní očekáváme, že vyšší inflace vydrží déle," prohlásil dnes eurokomisař Gentiloni.
Hospodářství EU podle něj naproti tomu může těžit ze silného loňského oživení, relativně nízké nezaměstnanosti a také očekávaných pozitivních dopadů investic z mimořádného fondu obnovy.
Růst evropské ekonomiky by se v případě přerušení dodávek plynu takřka zastavil
V případě přerušení dodávek zemního plynu z Ruska do zemí EU by se pak růst zemí bloku téměř zastavil, zatímco ceny zvyšování cen by se ještě urychlilo, ukazuje rizikový scénář výhledu Komise. Ekonomika EU by se v takovém případě zvětšila pouze o 0,2 %, průměrná inflace by překonala hranici 9 % díky potížím evropských vlád najít alternativní dodavatele energií potřebných k pohánění svých hospodářství. V následujícím roce 2023 by ekonomika sedmadvacítky oproti základnímu scénáři rostla o procentní bod pomaleji.
Ruská invaze na Ukrajinu a odvetné sankce ze strany západních zemí zhoršily výhled pro globální ekonomiku navýšením cen energií a současným dalším omezením dodavatelských řetězců, které se stále nevzpamatovali z dopadů pandemie koronaviru. Země EU jsou jedním z nejhůře zasažených regionů kvůli závislosti na ruských energiích a geografické blízkosti konfliktu.
Přerušení toku ruského plynu do Evropy tak zůstává klíčovým rizikem výhledu, případný nedostatek komodity by mohl stlačit nevětší ekonomiku regionu, Německo, do recese. Německý kancléř Olaf Scholz varoval v takovém případě před vážnou ekonomickou krizí.
Gentiloni podotkl, že prognóza je do značné míry nejistá kvůli těžko předpovídatelnému vývoji ruské agrese vůči sousední zemi. Otazník je zvláště nad cenami energií, neboť evropský blok se snaží kvůli počínání Moskvy snažit závislosti na ruské ropě a plynu. V Bruselu dnes o možném embargu na dovoz ruské ropy už po několikáté jednají zástupci členských zemí bloku.
EK snížila výhled letošního růstu české ekonomiky na 1,9 ze 4,4 procenta
Růst české ekonomiky letos bude činit jen 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Uvedla to dnes ve své pravidelné makroekonomické prognóze Evropská komise, a výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v České republice bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.
Loni podle EK české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta. Na příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To už je o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.
Komise snížení výhledu zdůvodnila narušenými dodavatelskými řetězci, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu a koronavirová uzávěra v Číně, stejně jako zvýšená míra inflace, kterou mají na svědomí vyšší ceny energií a zboží.
Inflace by měla vrcholit v letošním druhém kvartálu. Za celý rok bude v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií. I tak ale její míra výrazně převýší odhadovaný letošní unijní průměr 6,8 procenta.
Hlavním motorem růstu podle EK zůstává domácí poptávka. A to přesto, že vysoká inflace výrazně stlačí reálné disponibilní příjmy domácností. Podpoří ji totiž výdaje zhruba 400.000 uprchlíků, kteří se do ČR uchýlili před ruskou invazí na Ukrajinu.
Česká národní banka počátkem tohoto měsíce zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošek, pro příští rok ho naopak mírně zlepšila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V únorové prognóze odhadovala pro letošek růst o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.
Zdroj: čtk, Bloomberg