Evropská komise uložila Česku pokutu více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Za toto konkrétní pochybení má ČR zaplatit zhruba 1,1 milionu korun. Informoval o tom server iROZHLAS. Babiš ČTK sdělil, že se k věci nemůže vyjádřit, protože nezná detaily a nemá informace, že se k němu dokument jakkoli vztahuje. Zopakoval, že obecně platí, že nikdy ve střetu zájmů nebyl. Holding Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů, je přesvědčen o tom, že postupoval v souladu s pravidly Česka a EU.
"Mohu potvrdit, že bylo zveřejněno prováděcí rozhodnutí komise k auditnímu šetření, které probíhalo od roku 2019. Prováděcí rozhodnutí informuje o vyloučení některých výdajů. Součástí vyloučených výdajů je poskytnutá dotace na projekt šetřený z důvodu střetu zájmů," sdělila serveru vedoucí tiskového oddělení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Luďka Raimondová.
"Neznám detaily, ani nemám informace, že se (dokument) jakkoliv vztahuje k mé osobě. Tudíž se k němu nemohu vyjádřit. Obecně platí, že jsem nikdy žádný střet zájmů neměl a v České republice k tomu existuje pravomocné rozhodnutí. Nikdy jsem ani nebyl součástí auditů ohledně střetu zájmů a evropští auditoři se na mne nikdy neobrátili," uvedl Babiš ve vyjádření.
Česko může rozhodnutí do dvou měsíců zažalovat u Soudního dvora EU. Například ministerstvo zemědělství letos takto postupovalo v případě pokuty 1,15 miliardy korun, kterou EK uložila za téměř pět let staré chyby v rozdělování dotací. "Fond zpracoval varianty dalšího možného postupu. Nyní očekává schválení konkrétní varianty, podle které bude dále postupovat," uvedla k nové sankci Raimondová.
Audit k Babišově střetu zájmů se v Česku uskutečnil na začátku roku 2019. Bývalý premiér dlouhodobě pochybení odmítá. Agrofert včera ČTK sdělil, že se společností žádné řízení vedeno nebylo. "Jedná se o audit ČR, ne společnosti Agrofert. Proto jsme ani žádné rozhodnutí neobdrželi a informace máme pouze z médií," uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
SZFI kvůli auditu pozastavil projekty dceřiných společností Agrofertu za zhruba půl miliardy korun. Evropské dotace měly pokrýt asi dvě pětiny nákladů. Pro vracení dotací nevidí společnost důvod. "Musíme se ostře ohradit proti tomu, že by daná sankce byla způsobena jednáním našich společností a věříme, že se bude Česká republika proti tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou. Jak již dříve SZIF oznámil, zastavil proplácení dotací společnostem skupiny Agrofert, není nám tedy jasné, jak by daná sankce mohla být udělena za projekty, které byly pozastaveny," dodal Heřmanský.
Evropská komise už vedla s ČR několik řízení. V dubnu 2007 například udělila Česku sankci 12,3 milionu eur (tehdy asi 350 milionů korun) za údajně nadměrné předvstupní zásoby některých zemědělských a potravinářských výrobků. V červnu 2013 Soud Evropské unie udělil České republice pokutu 250.000 eur (necelých 6,5 milionu korun) za to, že pozdě převedla do svého práva směrnici Evropské unie o penzijním pojištění zaměstnanců. Generální advokát soudu Niilo Jääskinen původně navrhoval až milionovou pokutu, Evropská komise požadovala dokonce penalizaci 3,4 milionu eur.
Naopak v srpnu 2018 Evropská komise rozhodla, že ČR kvůli možnému střetu zájmů v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) poslance Jaroslava Faltýnka (ANO) a bývalých poslanců Ladislava Velebného (ČSSD) a Petra Kudely (KDU-ČSL) nebude platit pokutu. Původně hrozilo vracení zhruba 22 milionů korun, které komise po ČR chtěla.
V září téhož roku Česká republika uspěla v řízení před Soudním dvorem EU ve sporu o zhruba 55 milionů korun. Soud zrušil rozhodnutí EK z roku 2015, podle kterého muselo Česko vrátit dotaci 2,123.199 eur (55 milionů Kč). Důvodem vrácení dotace bylo údajně chybné vyplacení peněz ze zemědělských fondů vinařům na ochranu vinic před zvěří a ptactvem.