Státy EU se opět nedohodly na globálním zdanění firem, proti bylo Maďarsko

Státy Evropské unie se ani dnes neshodly na pravidlech celosvětového zdanění velkých firem, o které řada evropských zemí usiluje už více než pět let. Zatímco v minulých případech se proti stavělo Polsko, nyní na jednání ministrů financí v Lucemburku zablokovalo dohodu Maďarsko. Předsednické Francii tak nevyšla snaha dosáhnout dohody během svého půlročního působení v čele bloku a od července bude dojednání kompromisu na českém předsednictví.

Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s největšími internetovými podniky, jako je Google, Meta či Amazon. Až loni v říjnu však cestu k němu otevřela dohoda více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř má zajistit, aby firmy platily daně ve všech zemích, kde podnikají, druhý pak minimální výši korporátního zdanění 15 procent.

EU se ale už několik měsíců marně dohaduje na schválení druhého pilíře.

"Tahle práce není hotová. Myslím, že se budeme muset ještě snažit najít řešení," prohlásil během veřejné části ministerského zasedání šéf maďarské státní kasy Mihály Varga. Jeho země tak vystřídala Polsko v pozici státu blokujícího dohodu, neboť polská ministryně Magdalena Rzeczkowská dnes pravidla podpořila.

Oba státy se s unijními institucemi dlouhodobě přou o dodržování principů právního státu a dalších evropských hodnot. Evropská komise (EK) jim kvůli obavám o nezávislost justičních orgánů či nedostatečné potírání korupce blokovala miliardy eur z mimořádného fondu obnovy. Podle některých médií byla právě snaha odblokovat peníze motivací dřívějšího polského veta. Zatímco polskou strategii pro čerpání z mimořádného balíku Brusel schválil začátkem června, v případě Maďarska tak ještě nejméně několik měsíců neučiní.

Francouzský ministr Bruno Le Maire, který chtěl mít původně celounijní dohodu již v březnu, dal během svého posledního jednání v roli předsedajícího najevo značné zklamání. Vyjednání dohody bude nyní na Česku, za něž povede další, červencové zasedání kolegů ministr Zbyněk Stanjura.

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v objemu více než 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.