Globální ekonomika vypadá v současnosti slabě, počítáme s tím, že příští rok poroste asi o 2 %. Pokud ale dáme stranou hodně optimistické predikce pro Čínu, mohlo by se tempo růstu pohybovat jen kolem 1 %. Pro Bloomberg to uvedl Nathan Sheets ze , podle kterého bývá takový vývoj už téměř považován za globální recesi.
Ekonom míní, že na počátku roku 2023 se do recese dostane Evropa. Postupně se pak bude projevovat monetární kontrakce v USA a i americké hospodářství se tak dostane do recese. Dojít by k tomu mělo ve druhé polovině roku. Co ale uvolňování finančních podmínek, ke kterému nyní dochází ve Spojených státech?
Sheets míní, že Fed to má složité s komunikací. Dal totiž jasně najevo, že snížení inflace je pro něj prioritou. V souladu s tím zvedal sazby o 75 bazických bodů, což dává smysl i kvůli tomu, jak nízko se předtím sazby nacházely. Jenže ekonom míní, že ve chvíli, kdy se sazby dostanou nad 3 %, by Fed měl změnit svou rétoriku a jeho důvěryhodnost by se měla zčásti odvíjet už z toho, jak postupoval doposud.
Sheets uvedl, že „Fed je ve složité situaci“, protože „nemůže donekonečna zvedat sazby o 75 bazických bodů“. V tomto smyslu tedy musí nastat obrat. Nicméně trhy se podle experta domnívají, že nastane celkový obrat. Tedy že Fed sazby přestane zvedat úplně či dokonce začne s jejich snižováním. To je podle Sheetse dezinterpretace toho, co se nyní děje. Tato dezinterpretace vede k poklesu výnosů dluhopisů a následně k uvolňování finančních podmínek.
Ohledně inflace ekonom uvedl, že již jednoznačně dochází k dezinflaci u zboží. Na straně služeb platí to samé v oblasti bydlení, nicméně inflační tlaky přetrvávají ve službách nesouvisejících s bydlením. To má spojitost se stále velmi silným trhem práce a rostoucími mzdami. „Toho se Fed obává a na to se zaměřuje,“ dodal expert s tím, že zde inflační tlaky ještě nějaký čas přetrvají.
Zdroj: Bloomberg