Tuzemská ekonomika zažila v roce 2023 negativní dopady energetické krize i vysoké inflace, což vedlo k poklesu HDP. Nová prognóza poradenské a technologické společnosti Deloitte předpokládá pro letošní rok růst HDP o 1,1 %. Tahounem má být zahraniční obchod a snížení inflace by pak mělo podpořit obnovení růstu spotřeby domácností. Ekonomové Deloitte rovněž očekávají mírný růst nezaměstnanosti a také reálných mezd, konkrétně o 1,9 %.
“Ohlédnutí za loňským rokem obnažuje problémy naší ekonomiky, která v posledních letech prošla sérií nebývale silných šoků. Pandemií počínaje a energetickou krizí konče. Česko je bohužel jedinou zemí EU, která se stále nedokázala vypořádat s negativními dopady těchto šoků a kde výkon ekonomiky stále nedosáhl úrovně z konce roku 2019,” říká hlavní ekonom Deloitte David Marek s tím, že tento trend byl ovlivněn zejména poklesem hrubé tvorby fixního kapitálu a nízkou poptávkou ze zahraničí. Negativně se projevily zejména problémy v německé ekonomice, která je úzce propojena s tou českou.
Loňský rok podle něj ale můžeme vnímat i jako bod obratu. “Vláda dokázala prosadit konsolidační balíček, který by měl výrazným způsobem přiblížit veřejné finance k dlouhodobě udržitelnému stavu, tedy zpomalit v příštích letech tempo růstu zadlužení o 150 miliard korun ročně. Zásadním příspěvkem ke konsolidaci financí jsou také postupné změny v důchodovém systému,” uvádí David Marek a doplňuje, že vláda sice v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí udělala výrazný kus práce, ale další úsporná opatření budou muset ještě přijít. Podle něj se však pravděpodobně objeví až po sněmovních volbách v roce 2025.
Mezi další pozitiva loňského roku uvádí změnu valorizačního vzorce a navázání věkové hranice pro starobní důchody na prodlužující se délku života, což podle něj v příštích desetiletích velmi výrazně sníží očekávané schodky. Dále zmiňuje i zásadnější pokrok v digitalizaci veřejné správy, včetně vyplácení důchodů a sociálních dávek nebo obrat ve výstavbě dopravní infrastruktury.
Pro rok 2024 očekávají ekonomové Deloitte pokračující pokles inflace i svižné snižování úrokových sazeb, které se na konci letošního roku mohou pohybovat kolem 3,50 %. “Rizika spočívají zejména v geopolitickém vývoji na Ukrajině a Blízkém východě. Z domácích faktorů bude zásadní vývoj inflačních očekávání, respektive setrvačnosti inflace. Očekáváme, že průměrná inflace ve spotřebitelských cenách bude v roce 2024 činit 2,7 %,” uvádí v analýze Výhledy české ekonomiky pro rok 2024.
Vláda by se podle expertů největší poradenské firmy světa měla v následujícím období zaměřit na plně digitalizované stavební řízení, kde Česko v mezinárodních srovnání trestuhodně zaostává, nebo na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, která si v letech 2024 až 2050 vyžádá zhruba 5 bilionů korun. Dále by její pozornost měla směřovat do náročné proměny energetiky, kde se nezbytné náklady v příštích 30 letech odhadují na 3 až 4 biliony korun. Energetiku navíc již v letošním roce čekají dva zásadní momenty - aktualizace Státní energetické koncepce a výběr dodavatelů nového bloku pro jadernou elektrárnu Dukovany. Zásadní investicí do budoucnosti jsou pak také efektivně vynaložené výdaje na kvalitnější školství, vědu a výzkum.
“Po několika složitých letech dává rok 2024 české ekonomice naději k nadechnutí a návratu k růstu. Podmínky zůstávají v řadě oblastí složité. Zejména geopolitická situace je nadále zdrojem nestability. Hlavní problémy, kterým Česko muselo čelit, včetně vysoké inflace, však odezněly či odeznívají. Jsou tu tedy dobré podmínky pro to, aby se česká ekonomika znovu nadechla a začala opět prosperovat,” dodává hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Celá analýza ekonomů Deloitte nazvaná Výhledy české ekonomiky pro rok 2024 je k dispozici zde.