Finanční sektor v Česku zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží a klimatických šoků. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovali představitelé České národní banky (ČNB). Podzimní zpráva o finanční stabilitě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům, byla pro bankovní radu východiskem pro nastavení tzv. makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů. Ty rada dnes ponechala beze změny.
"V době, kdy je náš hlavní cíl podstatné snížení inflace, musíme být velmi přísní a neslevovat v nárocích na banky i jejich klienty, aby vznikalo méně dluhů,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.
Sazba takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu aktuálně činí 1,5 procenta, k 1. lednu vzroste na dvě procenta a od dubna bude 2,5 procenta.
Bankovní rada v dnešním rozhodnutí zohlednila dříve přijatá rizika v bilanci bankovního sektoru, zhoršený výhled vývoje ekonomiky a rychlou dynamiku především u úvěrů v cizí měně, uvedla po jednání rady členka bankovní rady Karina Kubelková. Rada podle ní také přihlédla ke geopolitickým nejistotám a k hrozbě zvýšení systémového rizika kvůli rostoucímu zadlužení vládního sektoru.
"V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem pokrýt vzniklé ztráty a podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku," řekla Kubelková novinářům.
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Kromě toho bankovní rada dnes také rozhodla o ponechání horních hranic ukazatelů LTV, DTI a DSTI u hypotečních úvěrů na úrovni platné od letošního dubna. Toto rozhodnutí bylo založeno na posouzení vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost.
„Nadhodnocené ceny nemovitostí, vyšší úrokové sazby z hypotečních úvěrů, dopad inflace a cen energií na životní náklady domácností, očekávané zpomalení hospodářské aktivity a významné ekonomické a geopolitické nejistoty jsou faktory, které v současnosti zvyšují rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů. I přes současný pokles hypoteční úvěrové aktivity je další působení ukazatelů LTV, DSTI a DTI důležité pro zachování dlouhodobé stability bank a domácností,“ uvedla v prohlášení Kubelková.
„Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Jeho klíčovým rizikem nicméně zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia. U toho sice pozorujeme signály mírného zhoršování, prozatím ale nejsou doprovázeny zvýšenými úvěrovými ztrátami, jejichž včasné a konzervativní identifikaci bankami přikládá ČNB zásadní význam,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.
Limit ukazatele DTI (celkový dluh žadatele o úvěr vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu) bude nadále činit 8,5 (9,5 pro žadatele mladší 36 let). Limit ukazatele DSTI (poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem) zůstává na úrovni 45 % (50 % pro žadatele mladší 36 let). Horní limit ukazatele LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) setrvá na 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let).
Limity ukazatelů byly poskytovateli v podstatě dodržovány, uvedla ČNB. Poskytovatelé mohou až na 5 % objemu hypotečních úvěrů nadále aplikovat výjimku z plnění limitů.
Ceny bytů v ČR, které podle ČNB již začaly sestupovat z cyklického vrcholu, byly k pololetí roku 2022 zhruba o 60 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti. Kromě toho byly o zhruba o 40 % vyšší, než by odpovídalo požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti, uvedla také centrální banka v prohlášení.
Zdroj: ČNB, ČTK