Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Globální dlužník poslední instance

Globální dlužník poslední instance

19.12.2022 17:25

Zejména mohutná fiskální podpora vedla v předchozích letech k nevídanému růstu úspor amerických domácností. Ten je spojován s řadou doprovodných jevů, včetně spekulací na akciovém trhu a dalších aktivech k tomu lehce zneužitelných. Síla rozvah spotřebitele pak byla a někdy ještě je zmiňována jako faktor, který by měl zvyšovat odolnost celé ekonomiky, a tudíž snižovat riziko recese. Je tomu tak?

1. Úspory a cyklus: Pokud chce centrální banka snížit agregátní poptávku a ochladit ekonomickou aktivitu, pak jakýkoliv faktor jdoucí proti této snaze znamená, že tato snaha bude intenzivnější. Jinak řečeno, silné rozvahy domácností a silná spotřeba z nich plynoucí by v konečném důsledku znamenaly pouze to, že Fed by zvedal sazby a utahoval více, než kdyby rozvahy byly slabé. Je to podobný efekt jako ten točící se kolem uvolněných finančních podmínek, o kterých jsem tu psal nedávno.

Jak jsou na tom tedy nyní rozvahy US spotřebitele, respektive úspory domácností? Historický vývoj míry osobních úspor v USA ukazuje následující graf od BofA. Je z něj vidět onen minimálně od šedesátých let nevídaný skok nahoru. Ale také to, že podle grafu už nastal stejně prudký propad a míra úspor se nyní pohybuje blízko historického dna. Z tohoto pohledu jsou tak úvahy o extrémně silných rozvahách a jejich dopadu na ekonomiku a politiku Fedu irelevantní. Přesněji řečeno relevantní být mohou, ale hovořili bychom o opačné situaci – o tom, že rozvahy jsou slabší a centrální banka tudíž nemusí „bojovat“ s jejich silou:

20
Zdroj: Twitter

2. Úspory a strukturální (ne)rovnováhy:
Spojené státy jsou někdy nazývány globálním spotřebitelem poslední instance. Jde o jakousi narážku na funkci centrálních bank, kterou je věřitel poslední instance. Možná by tak ale bylo ve vztahu ke Spojeným státům hovořit jako o dlužníku poslední instance. Uvedený graf přitom ukazuje, jak vznikl. Vidíme v něm totiž dlouhodobě klesající míru úspor, která si sáhla na své dno před finanční krizí, ale pokud dáme stranou exces posledních let, drží se stále relativně nízko.

Jak to vše souvisí?

Pokud nějaká země více utrácí, než spoří, půjčuje si na svou spotřebu a investice od zbytku světa. Tedy od té jeho části, která zase více uspoří, než utratí. Spojené státy jsou silným zástupcem první skupiny. Ve světě s celkově slabou poptávkou (silným sklonem spořit) je pak jejich poptávka pro zbytek světa přínosem – jsou oním spotřebitelem poslední instance. Nerozlučně to s sebou samozřejmě nese to, že USA se u zbytku světa zadlužují (zároveň tam exportují svá pracovní místa přes export poptávky). Jsou tedy oním spotřebitelem/dlužníkem poslední instance, protože kupují u těch, kteří chtějí prodávat (ne sami spotřebovávat) a zároveň půjčovat.

Celkově jde o příběh takzvaných globálních nerovnováh, který jde vyprávět z mnoha někdy méně, někdy více smysluplných úhlů a rovin. Každopádně graf by ukazoval, že přes mohutnou cyklickou vlnu k žádnému strukturálnímu posunu (zatím) nedošlo. Právě strukturálně vyšší míra úspor v USA (a nižší ve zbytku světa) je přitom v podstatě nutným předpokladem toho, aby ony nerovnováhy začaly udržitelně klesat. Tedy mimo jiné toho, aby dlužníci spláceli a věřitelé si nechali splácet (!).

 

Čtěte více:

Uživatelé twitteru odhlasovali, aby Musk už nebyl ředitelem této firmy
19.12.2022 8:35
Většina uživatelů sociální sítě Twitter se v hlasování vyslovila pro o...
Rozbřesk: Výrobní ceny v průmyslu zvolňují, ČNB tento týden ponechá sazby beze změny
19.12.2022 9:07
Výrobní ceny v průmyslu podle očekávání v listopadu dál zvolnily svoji...
Podnikatelská nálada v Německu se v prosinci výrazně zlepšila, vyplývá z průzkumu Ifo
19.12.2022 11:08
Podnikatelská nálada v Německu se v prosinci proti listopadu výrazně z...
Týdenní výhled: ČNB se sazbami nepohne a poslední kvartální výsledky roku 2022
19.12.2022 12:10
Závěr roku se rychle blíží a klíčové události, které ještě mohly formo...

Váš názor
  •  
    19.12.2022 18:16

    "Pokud nějaká země více utrácí, než spoří, půjčuje si na svou spotřebu a investice od zbytku světa. Tedy od té jeho části, která zase více uspoří, než utratí." Tato úvaha by platila v prostředí exogenních peněz s konstantní peněžní zásobou. Realita se ale odehrává v prostředí endogenních peněz s pružnou peněžní zásobou, takže neplatí daná podmínka, že aby si někdo mohl půjčit peníze, musí je předtím někdo jiný uspořit. V realitě si dlužníci půjčují NOVĚ vznikající peníze, nikoliv peníze uspořené.
    Richard Fuld
    • V realite si dluznici pujcuji NOVE vznikajici penize, nikoliv usporene...
      19.12.2022 21:14

      ...ale vzdy plati, ze vznik novych penez je podlozen hmotnym statkem nebo hmotnou sluzbou, byť na dluh porizenou (pro investice nekdy staci i DOBRA myslenka). /// Graf v clanku ukazuje trend uspor od 60's. A ten napr.velmi hezky ukazuje, co s usporami provedla inflace po ropne krizi '73. A pak ze nelze ropnou krizi s tou prichazejici recesi srovnavat...
      Mudr.c
      • Re: V realite si dluznici pujcuji NOVE vznikajici penize, nikoliv usporene...
        20.12.2022 11:01

        Platí, že vznik nových peněz je spojen zpravidla se vznikem budoucích statků, které musí dlužník vytvořit a prodat, aby měl na splacení dluhu, který byl se vznikem oněch peněz spojen. Pokud ale máte importní stát, který spotřebovává na dluh a exportní stát, který více produkuje, než spotřebuje, pak je přirozené, že v importním státě budou dlužníci a v exportním státě budou věřitelé (držitelé oněch vzniklých peněz). Tento stav ale neznamená, že exportní subjekty nejprve uspořili peníze, které pak půjčili subjektům z importní země na nákup vyváženého zboží. Ti importéři si půjčili u bank (tím ty peníze vytvořili), následně za ně nakoupili zboží od exportérů a těm část těch peněz zůstala jako úspory. Pokud by ti importéři ty peníze nemohli (společně s bankou) vytvořit, exportéři by neměli komu prodávat a ty peníze, ze kterých by měli tvořit ty své úspory by k nim vůbec nepřipluly. Pružné peníze tedy prospívají evidentně oběma stranám: těm co chtějí nakupovat (importovat) i těm co chtějí prodávat (exportovat). A naopak rigidní komoditní peníze by mezinárodní (přesněji jakýkoliv) dělbu práce a obchod omezovaly a brzdily.
        Richard Fuld
    •  
      19.12.2022 18:45

      A to je to kouzlo hlavni rezervni meny, ze ty hody povetsinou zaplati jini nekde za hranicemi.
      Ai-kun
      •  
        20.12.2022 10:48

        Tohle platí pouze pro případ, že by v zahraničí nakupoval stát. Domácnosti a firmy své dluhy musí splatit. Jakékoliv hody tedy vždy zaplatí ti, co hodují. Například: Američan si půjčí od banky 100 dolarů (tím ty dolary vytvoří) a koupí si za to něco z Číny. Pak ale pracuje vydělá peníze a svůj dluh bance splatí a těch 100 dolarů zase zanikne. Žádné hodování na úkor někoho jiného se zde nekoná. Číňan má svých 100 dolarů a nikdo ho nemůže nutit, aby je utratil za americké zboží, aby se ten dluh zase vyrovnal. Dluh tady sice je, ale to neznamená, že někdo žije na úkor někoho jiného. Statické úvahy o tom, že firmy a domácnosti jednoho státu spotřebovávají více díky současnému peněžnímu systému na úkor firem a domácností jiného státu, je bohužel velmi nepřesný a zavádějící pohled.
        Richard Fuld
        •  
          20.12.2022 12:13

          Když centrální banka zvedá rezervy v USD, tak nakupuje stát? Chápu, že ČNB drží cizoměnové rezervy, jen mám pocit, že jsme s nimi (nejen jako stát) daněni jejich ředěním, protože jak se ukazuje P * Q = M * V stále platí.
          kipa
        • Richard Fuld
          20.12.2022 12:05

          A kdyz ten stat jen tak rozdava z niceho? Kolik americkym domacnostem jen tak z niceho a za nic pristalo na uctech v ramci covid pomoci? A firmam? Co si pamatuju, tak dovozy se potom rozjely takovym tempem, ze byl nedostatek lodi, prepravnich kontejneru a pretizeny pristavy.. /// "Stimulus and Relief Package 3: CARES Act The third—and largest—relief package was signed into law on March 27, 2020. By nominal dollar amount, it is the largest single relief package in U.S. history. This law, called the Coronavirus Aid, Relief, and Economic Security Act and nicknamed the CARES Act or Phase Three, appropriated $2.3 trillion for many different efforts"
          Ai-kun
          • Re: Richard Fuld
            20.12.2022 13:08

            Ano, pokud stát rozdává občanům zasaženým globální krizí peníze, pak tím chrání chod ekonomiky, před zbytečným propadem a kupní síla poptávky se v ideálním případě pouze nepropadne. Pokud dojde k jejímu zachování popř. dokonce k navýšení, pak to může být živnou půdou pro inflaci, pokud následně dojde k problémům na straně nabídky. Pokud některý stát v takové krizi ekonomice nepomáhá, dopadne to negativně na jeho ekonomiku a protože ekonomika je globalizovaná, pak se tyto problémy rozlejí i do dalších států. Ono narušení dodavatelských řetězců není nic jiného, než že v některých státech nechali producenty a distributory padnout, nebo se krizi přizpůsobili, a po odeznění krize pak tyto kapacity v globální ekonomice chyběly... Samozřejmě že pokud by státy chtěli kupní sílu svých obyvatel navyšovat (nikoliv pouze v krizi zachovat), pak by už jen tímto vyvolaly inflaci, která by zase tu dříve posílenou kupní sílu poptávky oslabila. Takovéto jednání státu tedy nemá žádný pozitivní smysl. Pouze narušuje stabilitu chodu ekonomiky. Pokud by navýšení kupní síly vedlo ke zvýšenému dovozu, který zahraniční producenti nestíhají uspokojit, výsledkem je inflace. Dnešní inflační vlna je způsobena primárně zpřetrháním dodavatelských řetězců. To, že k tomu došlo v prostředí zachované (či navýšené) kupní síly poptávky, tu inflaci jen usnadnilo. Jinou alternativou bylo pouze nechat pasivně ekonomiky v krizi padnout. To ale po zkušenosti z 30. let minulého století neměl nikdo chuť zažít znovu.
            Richard Fuld
      • Kouzlo rezervni meny
        19.12.2022 21:30

        Dlouhou dobu to ze strany USD bylo korektni, ptz od 2WW az do roku 1982 dluh nerostl, jak ukazuje prvni obrazek 'U.S.National Debt Over the last 100Y' a deficit rozpoctu do 1982 vyrazne KLESL, jak ukazuje druhy obrazek viz.odkaz... https://fiscaldata.treasury.gov/americas-finance-guide/national-debt/ .... po 1982 se "to" zmenilo a po 2002 se "to" primo utrhlo ze retezu... /// proste NEMA CHYBU jak srozumitrlne treasury.gov vysvetluje rovnici: PRIJMY minus VYDAJE = DEFICIT. Vysledkem je DLUH co roste do nebes. /// kazdych 400mld USD konfiskovanych dobrych, pokud obratne pretavenych z HMOTY do BUDOUCIHO DLUHU investic (myslenek).
        Mudr.c
Aktuální komentáře
22.06.2024
14:43Každoroční průzkum ESG společnosti Fidelity International odhalil, že společnosti mají i nadále zájem zapojit se do této problematiky
9:56Víkendář: Investiční zásady Howarda Markse
21.06.2024
22:00S&P 500 si přes slabý závěr týdne připsal další týdenní růst  
17:35Na co je ekonomie? Na predikce cyklu a recesí moc ne
17:08Tlak na trhy v závěru týdne vyvinuly technologie a expirace opcí  
15:57Oživení na londýnských akciích nyní podporuje i příliv kapitálu před volbami
15:49TOMA, a.s.: Zpráva z valné hromady společnosti
15:45Komerční banka, a.s.: Regulatorní oznámení KB o prodeji dceřiné společnosti - VN 42, s.r.o.
15:31Děkujeme! Patria Finance se stala brokerem roku v soutěži Zlatá koruna 2024
14:33Studie: Čína vynaložila 230 miliard USD, aby vybudovala odvětví elektromobilů
14:10Hvězdnou rally na bankách stáhla dolů politická nejistota. Tato panika ale může představovat příležitost, domnívají se analytici
14:00SATPO finance, s.r.o.: Oznámení o výplatě pátého úrokového výnosu
14:00City Home Finance III, s.r.o: Oznámení o výplatě druhého úrokového výnosu
13:31Praha podepsala s KB smlouvu o koupi budovy na Václavském náměstí
13:06Čína varuje, že obchodní spory s EU by mohly vyvolat obchodní válku
12:40Perly týdne: Stále na počátku býčího trhu taženého umělou inteligencí
11:02Trojnásobné čarování v hodnotě 5,5 bilionu dolarů otestuje klid na Wall Street. V pátek vyprší platnost opcí na indexy, jednotlivé akcie a ETF
10:59Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se v červnu výrazně zhoršila
10:50ČNB: Zahraniční dluh ČR v 1. čtvrtletí stoupl o 230,6 mld. na 4,853 bilionu Kč
10:49České dráhy, a.s.: Oznámení o vydání nové emise dluhopisů

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data