Měnový výbor japonské centrální banky na svém dnešním zasedání ponechal dosavadní politiku mimořádně nízkých úrokových sazeb beze změny. Nepodlehl tedy tlakům trhu, aby učinil víc a navázal na svůj prosincový krok. Tehdy umožnil, aby se výnosy klíčových státních dluhopisů se splatností deset let mohly pohybovat v širším rozpětí. Japonský jen a výnosy japonských dluhopisů v reakci na dnešní rozhodnutí centrální banky klesly.
Centrální banka také vydala novou prognózu, podle které by jádrová inflace, která nezahrnuje například nestabilní ceny čerstvých potravin, měla v nynějším fiskálním roce do konce března dosáhnout tří procent místo dříve předpokládaných 2,9 procent. Inflace tak bude vyšší než dvouprocentní cíl banky. Přesto centrální banka zůstala u politiky ovlivňování výnosové křivky, jejímž cílem je udržet krátkodobé i dlouhodobé úrokové sazby na nejnižších možných úrovních.
Měnový výbor se na závěr dvoudenního zasedání jednomyslně rozhodl zachovat cíle výnosové křivky. Banka neučinila ani žádnou změnu ve svých pokynech, které umožňují, aby se výnosy desetiletých dluhopisů pohybovaly do půl procentního bodu na obě strany od cíle stanoveného na nula procent. Toto rozhodnutí následuje po překvapivém kroku z minulého měsíce, kdy centrální banka toto pásmo zdvojnásobila.
Trhy očekávaly, že by centrální banka mohla dosavadní měnovou politiku změnit. Rozhodnutí ponechat nastavení beze změny způsobilo růst dolaru vůči jenu o 2,4 procenta na více než 131 jenů. To byl nejvyšší jednodenní nárůst od března 2020.
Pozornost trhu se nyní přesouvá na příští zasedání měnového výboru, které se uskuteční v březnu. Bude to poslední zasedání, kterému bude předsedat guvernér Haruhiko Kuroda, kterému v dubnu skončí funkční období. Kuroda stojí v čele centrální banky deset let a za tu dobu japonská měnová autorita přišla s radikálními měnovými stimuly.
Jádrová inflace překonala dvouprocentní cíl už osm měsíců za sebou. Podniky zvyšují ceny, aby přenesly vyšší náklady na suroviny na spotřebitele. Analytici v anketě agentury Reuters očekávají, že v prosinci inflace stoupla na čtyři procenta, což by bylo maximum za 41 let. Předpokládají však, že růst cen později v letošním roce zpomalí v reakci na pokles světových cen komodit.
Japonská centrální banka také zhoršila prognózu hospodářského růstu na roky 2023 a 2024. Vedou ji k tomu obavy, že zpomalující globální růst bude mít negativní dopad na japonskou ekonomiku, která je závislá na vývozu.