ČEZ má s arbitráží vůči Gazpromu šanci, míní právníci. Na jeho majetek v Rusku však nedosáhne

Pro výsledek arbitráže, kterou ve středu zahájila energetická společnost ČEZ proti ruské plynárenské firmě Gazprom kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce a v níž žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, bude klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla. Pokud česká firma prokáže nedodržení smlouvy, má přitom značnou šanci na přiznání odškodnění. ČEZ by v takovém případě mohl postihnout majetek Gazpromu v cizích zemích, v případě majetku nacházejícího se v Rusku je však taková možnost nepravděpodobná. ČTK to dnes řekli právníci z univerzit. Podle ekonomů je podnět ČEZ k arbitráži logický, v praxi však velký vliv zřejmě mít nebude.

"Bez detailní znalosti podaného návrhu, kontraktu mezi ČEZ a Gazpromem a jeho rozhodného práva nelze výsledek sporu jakkoli predikovat," řekl Petr Tomášek z Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Důležité podle něj bude třeba vymezení, v čem konkrétně způsobená škoda spočívá. Podstatná bude dále otázka, zda škoda vznikla po zahájení konfliktu Ruska s Ukrajinou a následných sankcích, anebo v nějaké míře už dříve. Z pohledu Gazpromu pak bude podle právního experta zásadní, na čem ve sporu založí svou obranu. "Hypoteticky by mohla přicházet v úvahu například nemožnost plnění v důsledku přijatých sankcí či jiné vyšší moci," podotkl Tomášek a připomněl nedávné výbuchy plynovodů či dohady ohledně opravy turbín pro Nord Stream 1 v Kanadě.

Podle Zdeňka Nového z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity má ČEZ v případě, že prokáže nedodání plynu v rozporu se smlouvou, značnou šanci na přiznání nároku. Zároveň je podle něj nutné počítat s argumentem ruské společnosti, že nedodání způsobily okolnostmi vyšší moci. Tím by mohly být právě sankce vůči Rusku.

V případě, že by ČEZ v arbitráži uspěl, oba právní experti upozornili, že Rusko ratifikovalo tzv. Newyorskou úmluvu, která zajišťuje uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů. "Majetek Gazpromu v cizích zemích tak lze případně postihnout. U majetku nacházejícího se v Rusku je ale taková možnost spíše nepravděpodobná," podotkl Tomášek.

Nový také upozornil, že Gazprom by v případě svého neúspěchu v arbitráži mohl zažádat o zrušení rozhodnutí. "Nicméně šance takového postupu je statisticky malá, neboť švýcarský Nejvyšší soud, který jediný o takovém návrhu jednoinstančně rozhoduje, ruší v průměru pouze čtyři procenta nálezů," doplnil Nový.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala po zahájení ruské invaze na Ukrajině. EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů.

Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem.

ČEZ oznámil arbitráž vůči Gazpromu dnes

Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Možnost arbitráže zmínil už loni v říjnu předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

"Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem," uvedl mluvčí.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.

Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.

Beneš se ale domnívá, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. "Byl to plíživý tah ze strany Ruska," řekl v říjnu v pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT).