Mimořádná daň na české banky pravděpodobně vygeneruje do státního rozpočtu jen minimální příjmy. Podle největší české banky ČSOB jsou totiž předpoklady Ministerstva financí ČR o ziskovosti odvětví nadhodnocené.
ČSOB očekává, že její čistý zisk bude podobný jako loňských 17,5 miliard Kč, řekl v rozhovoru pro Bloomberg generální ředitel Aleš Blažek. Tato částka je přitom pod hranicí, na kterou se vztahuje nová daň, která je součástí balíčku určeného na pokrytí energetických dotací a která je definovaná jako čistý příjem přesahující 120 % průměrného zisku společnosti v letech 2018 – 2021.
"Věříme, že dopad mimořádné daně na ČSOB bude v letošním roce minimální, pokud vůbec nějaký," uvedl Blažek. "Totéž může platit pro většinu odvětví, snad s výjimkou bank, které se nedávno staly výrazně většími a ziskovějšími díky velké akvizici."
Daň z mimořádných zisků na největších finanční a energetické společnosti uvalila vláda v listopadu, přibližně ve stejnou dobu, kdy začala ziskovost bank klesat. Prodeje hypoték se zastavily a banky musely platit vyšší úrokové sazby na spořicích produktech, které byly mezi střadateli během nejhorší inflace za tři desetiletí oblíbené.
"České bankovní marže jsou jasně pod tlakem," řekl Blažek. "Naštěstí jsme to prozatím schopni vykompenzovat většími objemy." Skokový nárůst vkladů a zpomalení poskytovaných úvěrů znamená, že banky musí prodávat více služeb vícero klientům, aby klesající marže vykompenzovaly. „Stejně jako Němci a Švýcaři jsme národem střadatelů, kteří reagují na zhoršující se ekonomickou situaci peněžními úsporami,“ řekl Blažek. "Je to součást naší DNA."
„Komerční banka již v rámci prezentovaných výsledků za uplynulý rok uvedla, že "dopad nové daně v roce 2023 bude omezený‘. Rovněž Moneta výrazně snížila předpokládaný souhrnný dopad mimořádné daně za období 2023-25 z původních až 2 mld. Kč na 1 mld. Kč,“ uvedl analytik Patria Finance Michal Křikava. „Tyto komentáře jsou v souladu s naším komunikovaným očekáváním, že předpoklady ministerstva financí o výnosu mimořádné daně ve výši 33 mld. Kč z bankovního sektoru se ukážou jako nerealistické.“ Do skupiny šesti největších bank, na které se daň vztahuje, patří ještě Česká spořitelna, Bank a UniCredit.
Ministerstvo financí, které původně odhadovalo, že bankovní sektor letos zaplatí na mimořádné daních zhruba 33 miliard korun, bude moci své projekce aktualizovat až na jaře, uvedl mluvčí Tomáš Weiss. Dodal, že část očekávaných mimořádných rozpočtových příjmů by mohla přijít od výrobců a distributorů energie.
Bez žádných, anebo minimálních zisků z mimořádné daně bude role bank ve financování pomoci při energetické krizi omezená. Většina nových rozpočtových příjmů tak bude pocházet od energetik, v čele s . „Návrh mimořádné daně vycházel z původního předpokladu, že by se zisky v bankovním sektoru v důsledku vysokých úrokových sazeb mohly snadno zdvojnásobit,“ uvedl Blažek. "Ale to prostě není ten případ."
Zdroj: Bloomberg, Patria