Navzdory finančním turbulencím se včera ECB rozhodla dostát svému únorovému závazku a zvýšila depozitní sazbu o 50bps na 3,0 %. Centrální banka se tak nadále snaží primárně bojovat s inflací, třebaže vysoká nejistota ji donutila již dále explicitně nesignalizovat potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Směrem k aktuálním finančnímu napětí pak ECB trhy ubezpečila, že je připravena podle potřeby reagovat, tak aby byla zachována finanční stabilita v eurozóně.
Růst sazeb o 50bps byl zjevně ze strany ECB vyhodnocen jako nejméně problematická varianta v těchto volatilních časech. Razantní zpřísnění měnové politiky totiž odráží nejen její předchozí silný závazek, ale hlavně dává jasně najevo, že zkrocení inflace zůstává cílem číslo jedna. Inflace ostatně dle samotné centrální banky zůstane „příliš vysoká po příliš dlouhou dobu“, což je v souladu s aktualizovanou prognózou. Ta sice překvapivě nabídla o něco nižší výhled na celkovou i jádrovou inflaci, v obou případech však cenové tlaky zůstávají až příliš silné.
K zásadnímu posunu však došlo, co se týče doprovodné komunikace ECB. Centrální banka skoncovala s forward guidance a hodlá se striktně rozhodovat toliko na základě nově příchozích dat, u nichž bude hrát prim vývoj jádrových inflačních tlaků. V praxi to znamená, že ECB již explicitně nesignalizuje potřebu dalšího zvyšování sazeb. Sama Christine Lagarde však na tiskové konferenci přece jen zmínila, že prostor pro vyšší sazby v eurozóně zůstává, pokud nedojde k dalšímu nárůstu finančního napětí.
Šéfka ECB navíc upozornila, že mezi cenovou a finanční stabilitou neexistuje dle jejího názoru žádný trade-off, neboť k dosažení každého z cílů má ECB jiné nástroje. Jinak řečeno, pokud by se měla prohlubovat finanční ne-stabilita, ECB je připravena tento problém řešit prostřednictvím nástrojů na dodání likvidity do systému, nikoli změnou úrokových sazeb.
Celkově hodnotíme výsledek včerejšího zasedání jako rozumný manévr v časech skokového nárůstu nejistoty. Z našeho pohledu je podstatné, že zvýšení sazeb zůstává dále ve hře, a dokonce jsme přesvědčeni, že je stále preferovanou variantou. Vše bude ale záviset na vývoji finančního napětí v evropském bankovním sektoru. Pokud se situace uklidní, ECB bude ve zvyšování sazeb pokračovat, což zůstává i naším základním scénářem při odhadovaném vrcholu sazeb v rozmezí 3,5-3,75 %.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera prožila relativně klidnější obchodní seanci a nadále se drží v okolí 24,00 EUR/CZK. Rozhodnutí ECB zvýšit sazby o 50bps, ubezpečit o připravenosti zasáhnout ve prospěch finanční stability a nenabídnout konkrétní forward guidance k sazbám (viz úvodník) nezpůsobilo výraznější volatilitu, naopak se centrální bance povedlo finanční napětí mírně zkrotit. Pokud by měl tento trend dále pokračovat, jak ostatně naznačil i včerejší vývoj ve Spojených státech, bude to pro korunu dobrá zpráva. Ve zbytku týdne by se proto koruna mohla dalším ztrátám vyhnout a dokonce i pomýšlet na mírné zisky.
Eurodolar
Jestliže ještě včera ráno to byla švýcarská Credit Suisse, která měla určovat dění na devizových i peněžních trzích, tak odpoledne to měla být rozhodně ECB. Tak se tomu také stalo, ovšem jen na krátko. Zvýšení sazeb ECB o +50bps prospělo euru jen minimálně. Ten hlavní důvod, proč se eurodolar obchoduje v blízkosti 1,07 a nikoliv 1,05, je ten, že se po oznámení pomoci ze strany velkých amerických bank (JPM, Citi, Bank of America,…) vůči problémovým malým (First Republic Bank) zcela změnila nálada na trzích. Likviditní krize se zdá být zažehnána a tak apetit po riziku dramaticky vzrostl. Výsledkem je růst akcií, výnosů a eurodolaru. Tato euforie zřejmě bude do konce týdne pokračovat a dolar zůstane slabý jak vůči euru, tak i jiným měnám (GBP, HUF, atd.).
Nicméně od začátku příštího týdne se může začít upírat pozornost k zasedání Fedu a to již může být jiná hra.