Turecko má v čele centrální banky poprvé ženu. Instituci nyní povede Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Do funkce ji dnes jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a podle analytiků lze očekávat, že Turecko začne kvůli vysoké inflaci výrazně zvyšovat úrokové sazby. Informovala o tom agentura Reuters.
Erkanová je bývalou spoluředitelkou amerického finančního ústavu Bank a vysokou manažerkou investiční banky . Vedení turecké centrální banky se ujímá po Erdoganově znovuzvolení prezidentem a necelý týden poté, co Erdogan signalizoval, že nová vláda bude fungovat jinak než ta předchozí.
Erdogan dosud politiku centrální banky výrazně ovlivňoval a trval na tom, že v době vysoké inflace je potřeba držet základní úrokové sazby nízko, i když tradiční ekonomická teorie v takové situaci doporučuje opak. Za poslední čtyři roky má centrální banka už pátého šéfa, což jen podtrhuje, jakým úkolům bude možná Erkanová teď muset čelit, když bude chtít zajistit trvalý obrat v měnové politice.
Třiačtyřicetiletá Erkanová nahradila dosavadního šéfa centrální banky, kterým byl Şahap Kavcioglu. Ten stál v čele Erdoganova úsilí o snížení úrokových sazeb, což v roce 2021 odstartovalo historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než 85 procent a byla nejvyšší za 24 let. Od té doby ale klesá, v květnu se dostala těsně pod 40 procent.
Jmenování Erkanové v ústředním věstníku doprovázelo rozhodnutí jmenovat Kavcioglua šéfem úřadu pro regulaci bankovního sektoru BDDK. To u některých investorů vyvolává obavy, že stopy Erdoganova neortodoxního přístupu zůstanou zachovány. Hlavní otázkou pro Erkanovou bude, zda jí bude poskytnuta nezávislost k tomu, aby mohla prosazovat racionální měnovou politiku, domnívá se profesorka ekonomie na univerzitě Koç Selva Demiralpová, která dříve působila jako ekonomka v americké centrální bance (Fed).
"Aby získala důvěryhodnost a ukotvila očekávání trhu s minimální dávkou zvyšování sazeb, musí zajistit, aby příklon k politice nízkých úrokových sazeb... zůstal pohřben v minulosti a nepronásledoval ji," řekla Demiralpová.
Priority Erkanové ale nejsou zcela jasné, vzhledem k tomu, že ve své kariéře zahrnující Wall Street a správní rady amerických společností nemá žádné formální zkušenosti s měnovou politikou. Doktorát má z Princetonské univerzity v oboru finančního inženýrství. Podle svého profilu na profesní síti LinkedIn pracovala v letech 2014 až 2021 v bance . Ta se v letošním roce stala největší bankou v USA, která od roku 2008 zkrachovala. Regulační úřady ji zavřely a následně dohodly její prodej bance Chase & Co.
Analytici nyní očekávají, že turecká centrální banka zvýší základní úrokovou sazbu z nynějších 8,5 procenta až na 20 procent, případně ještě výše, v úvahu podle nich připadá i 25 procent. Centrální banka podle nich ke zvýšení úroků přistoupí už tento měsíc. Takový obrat by přišel v době, kdy mnozí analytici očekávají turbulence vzhledem k vyčerpaným devizovým rezervám, velmi vysoké inflaci a vysokým deficitům běžného účtu.
Čisté devizové rezervy centrální banky se v květnu poprvé od roku 2002 ocitly v záporné hodnotě, aktuálně dosahují minus 5,7 miliardy dolarů (více než 125 miliard Kč). Kurz liry mezitím dál klesá a tento týden se měna ocitla na dalším historickém minimu. Za dolar se tak platí více než 23 lir, zatímco ještě před pěti lety to bylo méně než pět lir.
