Německo je znovu „nemocným mužem Evropy,“ alespoň podle Hans-Wernera Sinna, emeritního prezidenta Ifo institutu. Výzvy, kterým zejména v rovině národní energetické strategie čelí, mohou podle něj sloužit ku prospěchu posilujícím pravicovým stranám.
Přezdívka „nemocný muž Evropy“ se znovu objevila v posledních týdnech s tím, jak se v největší ekonomice regionu zadrhává průmyslová výroba a země se potýká s vysokými cenami energií. Označení bylo původně užíváno k popisu německé ekonomiky v roce 1998 při řešení nákladných problémů ekonomiky Německa po znovusjednocení. „Není to krátkodobý fenomén,“ uvedl Sinn pro CNBC během konference Ambrosetti Forum konané v Itálii.
„Má to co do činění s automobilovým průmyslem, který je srdcem německého průmyslu, a od toho se odvíjí mnoho věcí,“ řekl. Auta byla hlavním vývozním produktem minulý rok, představovala 15,6 % hodnoty zboží prodaného do zahraničí, vyplývá z údajů tamního statistického úřadu.
Německo vykázalo deficit zahraničního obchodu poprvé za dekády v květnu 2022 v celkové výši 1 miliardy eur. Země se na krátkou dobu přesunula ze zahraničně-obchodního přebytku ke stavu, kdy více dováží než vyváží. Země se následně vrátila k obchodnímu přebytku, který dle zveřejněných údajů v červnu 2023 dosáhl 18,7 miliardy eur, ale oživení vývozu zůstává pomalé.
Sinn dále uvedl, že rovněž pochyby investorů o proveditelnosti cílů udržitelnosti Německa se promítá do popisu státu jako „nemocného muže Evropy.“ Jedním z cílů německé vlády je například dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045, okolo kterého se vzedmula vlna nevole ve chvíli, kdy se Evropa chtěla odpojit od dodávek ruského plynu po invazi na Ukrajinu a ceny energií prudce rostly. Někteří popisovali ambici Německa odpojit se od plynu z Ruska jako „divoce optimistickou,“ obzvláště ve světle klimatických cílů země.
Podle Sinna by spoléhání na obnovitelné zdroje energie jako jsou vítr či Slunce způsobilo „problém s volatilitou,“ což by pro podniky mohlo představovat problém. „Potřebujete zaplnit [tyto mezery] konvečními zdroji energie, takže je velmi obtížné mít dvojí strukturu, kterou budeme muset udržet v budoucnu. Na jednu stranu zelenou energii, jejíž dodávky budou během dne kolísat, na druhou stranu konvenční zdroje k zaplnění těchto mezer,“ vysvětluje Sinn. „Jedná se o dvojí náklady. Jsou to vysoké náklady na energii a to není dobré pro průmysl. Je to obtížná cesta.“
Německo by podle reportu bankovního domu Berenberg mohlo ztratit 2% až 3% svých stávajících průmyslových kapacit kvůli tomu, jak společnosti přesouvají své výrobní závody do oblastí, kde je levnější plyn a elektřina, například do USA či Saúdské Arábii.
Podle Holgera Schmiedinga, hlavního ekonoma Berenbergu, pravděpodobně přispěla nejistota ohledně cen energií k poklesu nálady mezi podnikateli. Dodal, že „současná politická nejistota ani zděšení z polovičatých vládních plánů nejsou strukturálními faktory, které by německou ekonomiku brzdily dlouho.“
Přesto rostou signály, že se populace odklání od paradigmatu přesunu k udržitelnější Evropě, tj. objevuje se tzv. „greenlash“ s tím, jak lidé pociťují náklady transformace.
Sinn naznačil, že zaměření na udržitelnost bude mít politické důsledky. „Je zřejmé, že dochází k odezvě... Obyvatelstvo se nyní posouvá doprava,“ říká Sinn s odkazem na rostoucí popularitu pravicově orientované Alternativy pro Německo (AfD), která v červnu poprvé vyhrála volby do okresní rady.
„Nehodlám zde nic hodnotit, ale … politiky, které byly z ideologických důvodů zcela přehnané ... Pragmatismus v současné politice trochu chybí,“ dodal.
Zdroj: CNBC