Centrální banka ponechala v souladu s našimi očekáváními úrokovou sazbu beze změny na úrovni 7,00 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 5 členů bankovní rady, zatímco 2 členové se vyjádřili pro pokles o 25bps. Většina trhu počítala s poklesem sazby o 25bps, a i proto česká koruna v reakci na rozhodnutí posílila o více než 15 haléřů. Navíc tisková konference se nesla opět na jestřábí vlně a nově tak počítáme s prvním poklesem sazeb v prosinci pouze o 25bps na 6,75 % (původně -50bps). Rizika jsou přitom podle nás vychýlena spíše směrem k pozdějšímu startu uvolňování měnové politiky.
Nová prognóza ČNB počítá se slabším růstem ekonomiky, a to jak v tomto roce (-0,4 % namísto +0,1 %), tak zejména v roce příštím (+1,2 % namísto +2,3 %). Je zajímavé, že i při takto slabém hospodářském růstu prognóza neindikuje rychlejší pokles sazeb (než předpokládala v létě). Je to pravděpodobně proto, že se centrální bance slabší hospodářský výkon nepropisuje do situace na trhu práce ani do inflačních tlaků (ty jsou naopak pro rok 2024 a 2025 kosmeticky vyšší).
Navíc Aleš Michl na tiskové konferenci mluvil o tom, že vzhledem k prognóze jednoznačně převažují pro-inflační rizika. Tím hlavním rizikem jsou neukotvená inflační očekávání, která podle bankovní rady zvyšují pravděpodobnost silnějších mzdových požadavků pro příští rok a také silnějšího lednového efektu přecenění. V obou oblastech může mít bankovní rada více jasno již na prosincovém zasedání - budeme znát dynamiku mezd za třetí kvartál a současně budou na stole i předstihové indikátory ukazující na sílu efektu lednového přecenění (ceny permanentek, předplatných…).
Proto předpokládáme, že úrokové sazby začnou v prosinci pozvolna klesat (-25bps na 6,75 %) a zatím neměníme náš výhled pro konec roku 2024 (4 %). Rizika jsou ovšem při stávajícím rozložení sil vychýlena směrem k pozdějšímu startu snižování úrokových sazeb. Vedle dynamiky mezd a detailní struktury HDP rozhodnou o výsledku prosincového zasedání ČNB také inflační čísla za říjen a listopad (zejména momentum jádrové inflace a inflace služeb).
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna po zasedání ČNB posílila přibližně o 15 haléřů a usídlila se v blízkosti 24,50 EUR/CZK. Relativně jestřábí tiskovou konferenci dnes doprovodí detaily z poslední prognózy ČNB na setkání s analytiky a pokud se ponesou v podobném duchu, může si koruna pozitivní náladu udržet. Zvlášť, pokud (jak očekáváme) po dnešních payrolls na globálních trzích bude dál lehce slábnout americký dolar.
Eurodolar
Další slabá americká data - tentokrát týdenní žádosti o podporu - prodloužily propad dolarových sazeb, což se podepsalo i na eurodolaru, který setrvává nad úrovní 1,06. Nárůst týdenních žádostí o podporu v USA pak nevěstí nic dobrého před oficiálními statistikami z trhu práce za měsíc říjen. Očekáváme jen slabý přírůstek nových pracovních míst (náš odhad leží jen mírně nad 100 tisíci), který bude navíc negativně ovlivněn stávkou v hlavních amerických automobilkách, jež zde minulý měsíc kulminovala. Pokud se náš pesimistický odhad naplní, tak by se mohl eurodolar posunout vzhůru.
Akcie
Po středečním zasedání FEDu pokračovaly včera zámořské trhy v dobré náladě v růstu. Akciím se dařilo prakticky na všech frontách. Index S&P 500 narostl o 1,8 %. Nejvíce se dařilo energetice (+3,1 %), nejméně si připsaly komunikace s 0,9 % zisku. Výrazně včera zaostaly akcie dřívější hvězdy koronové krize Moderny, které po slabším prezentovaném výhledu ztratily 6,5 %. Intradenně se ale pohybovaly i na -18 %. Na opačné straně spektra se pohyboval technologický Palantir, který překvapil výraznější ziskovostí a posílil o 20,6 %. Dařilo se i online platebnímu portálu Paypal, který ukázal stabilizaci byznysu a 6,6% nárůst. Síť kaváren Starbucks taktéž představila solidní sadu čísel podpořenou optimistickým výhledem a zaznamenala největší denní nárůst za více než jeden rok, konkrétně o 9,5 %.