Ministr zemědělství Marek Výborný minulý týden rozpoutal mediální bouři, když po setkání se zástupci obchodních řetězců a Svazu obchodu a cestovního ruchu řekl, že potraviny od ledna zdraží. A to přesto, že na ně klesne sazba DPH z 15 na 12 procent. Prezident svazu Tomáš Prouza k tomu dodal, že dodavatelé potravin obchodníkům už oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Podívali jsme se proto na ceny potravin s pomocí databáze Eurostatu detailněji a zjistili jsme dva základní závěry.
Za prvé, pokud se díváme na dynamiku cen zemědělských výrobců a ceny v potravinářském průmyslu, tak u většiny potravin platí, že není v lednu moc důvodů pro zdražování (existují výjimky jako například brambory nebo vybrané mléčné výrobky). Je ovšem pravda, že svoji roli mohou sehrát jiné náklady než zemědělské vstupy. Na producenty dopadne poměrně výrazně nárůst regulované složky elektrické energie, což se může v cenách v průběhu příštího roku odrazit. Na druhé straně producenti v potravinářském průmyslu v okolních zemích nebudou čelit tak výraznému zdražení energií (regulovaná složka jde výrazně vzhůru pouze v Česku a silová elektřina bude meziročně levnější). Ostřejší cenová konkurence ze zahraničí tak může řadě českých producentů bránit promítnou plně vyšší ceny energií do koncových výrobků. I proto předpokládáme, že zohlednění vyšších cen energií v cenách potravinářských produktů bude spíše postupné.
A za druhé, při pohledu do zpětného zrcátka se zdá, že od roku 2019 se nevyvíjely ceny hlavních potravin dramaticky odlišně od sousedního Německa. Ceny zemědělské produkce se postupně jak v Česku, tak v Německu odrážely v podobné intenzitě ve výrobním řetězci a následně i na pultech obchodů. Potraviny tak v průměru oproti roku 2019 zdražily zhruba o 35 % jak v Česku, tak i v Německu. Rozdíly v cenách některých produktů, které pozorují při přeshraniční turistice čeští spotřebitelé, tak tady byly s vysokou pravděpodobností již před pandemií covidu. U některých produktů (tuky a oleje) sice rostly ceny na pultech v Česku o něco výrazněji, než ukazují ceny zemědělců i pohyb cen v Německu, v případě jiných produktů (například masné výrobky) je tomu ovšem naopak. A k podobnému závěru ve svém šetření pravděpodobně dospěl u hlavních potravin i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
*** TRHY ***
Koruna
Další člen bankovní rady indikoval včera ochotu bavit se vážně o poklesu úrokových sazeb. Jan Procházka pro agenturu Reuters řekl: „Čekání (se snížením sazeb) do února by možná mohlo vyvolat dojem, že si nejsme jisti, že doručíme přibližně ta 3 procenta (inflace). Já jsem přesvědčen o tom, že je doručíme.“ Možná i v důsledku toho koruna přepnula do lehké defenzivy a oslabila včera do blízkosti 24,50 EUR/CZK.
Eurodolar
Americká inflace za listopad dopadla nakonec blízko tržních očekávání, když se v meziročním vyjádření snížila o desetinu p.b. na 3,1 %. Navzdory stále relativně setrvačným tlakům v jádrové složce by neměla inflační čísla významněji ovlivnit dnešní zasedání Fedu. Od americké centrální banky se všeobecně očekává stabilita sazeb a tržní hráče tak bude v daleko větší míře zajímat doprovodná komunikace a tisková konference J. Powella, která se pravděpodobně ponese v opatrném a neutrálním duchu. Ostře sledovaná bude zároveň i nová prognóza Fedu, která nadále nabídne scénář hladkého přistání. Podobně to bude i s aktualizovanými dot plots. U těch vidíme největší riziko pro slabší dolar, pokud by mělo dojít k významnějšímu přepsání výhledu na sazby směrem dolů - aktuálně počítají centrální bankéři s dvojím snížením sazeb v příštím roce, zatímco trh kalkuluje přibližně s -110bps.