Jak vlastně reaguje akciový trh na změny v nezaměstnanosti, pokud vůbec nějak? Před pár dny jsme se tu dívali na predikce inflace a nezaměstnanosti od (s pár dodatečnými komentáři). Uvedená otázka tak může být pokračováním tohoto tématu. DB přitom nečeká nijak velké skoky, na konci roku by se nezaměstnanost v USA podle ní měla pohybovat něco pod 4,5 % (a inflace dál klesat).
Následující graf má na ose x různé úrovně nezaměstnanosti, osa y ukazuje historické návratnosti akcií a to jak průměr, tak medián. Celkem vidíme hodně systematický růst návratnosti s tím, jak se zvyšuje nezaměstnanost. Pokud bychom pak čistě mechanicky vzali ony predikce od Deutche Bank a nasadili na ně uvedený graf, implikovalo by to návratnost trhu 6,6 – 7,5 %. S výnosy desetiletých vládních dluhopisů na 4 % by to znamenalo 2,6 – 3,6 % realizovanou rizikovou prémii. A třeba na podzim odhadoval, že prémie se nyní v USA pohybují kolem 3 %, takže by to vše na sebe cca sedělo.
Zdroj: X
Vedle této mechanické úvahy bychom se mohli ptát, proč by vlastně měly akcie vykazovat lepší výsledky v dobách vyšší nezaměstnanosti. Konec konců by mělo jít od dobu, kdy si ekonomika vede hůře. Můžeme přitom narazit na studie, které tvrdí, že reakce akcií na změny v nezaměstnanosti se liší podle fáze cyklu. Podle mne se to dá vysvětlit tím, že v různých fázích cyklu kladou investoři větší důraz na jinou část fundamentu. Konkrétně v době boomu je zajímají více sazby (růstu je zjednodušeně řečeno dost), v době útlumu se zase zajímají více o růst (sazby jsou dostatečně nízko).
Nezaměstnanost je přitom napříč cyklem indikace toho, kam půjde ekonomika/růst a sazby. Během boomu tak investoři vítají vyšší nezaměstnanost, protože se kvůli ní snižuje pravděpodobnost růstu sazeb. A také se může rozšiřovat prostor pro pokračování boomu (v ekonomice jsou stále volné zdroje) a pro vyšší marže (není takový tlak z trhu práce). Naopak během recese je podle této teze růst nezaměstnanosti brán jako známka toho, že obrat nahoru je ještě vzdálen, o další pokles sazeb takový zájem není. To vše pak jde skloubit s grafem už celkem jednoduše – ekonomika totiž většinou více, či méně roste. Tudíž po většinu času investoři preferují nezaměstnanost vyšší.
Vysvětlení mustru popsaného grafem je ale určitě více. Narazil jsem například na trochu jiný pohled, který se ale také opírá o cyklus: Akcie hledí dopředu, pokud je nezaměstnanost vysoko, akcie už předpovídají nástup boomu a jako správný vedoucí indikátor už rostou. Naopak během nízké nezaměstnanosti už akcie větří útlum. Graf pak může evokovat i obecnější úvahy o tom, že na trhu jsou někdy „špatné zprávy brány dobré zprávy“. Zdá se mi přitom, že k úvahám v tomto duchu často dochází právě ve vztahu k sazbám – čím „hůře“, o to nižší sazby. Já v tomto způsobu uvažování smysl nevidím, naopak. Stejně jako v kladení přílišného důrazu na sazby.