Inovační úsilí českých firem ve druhé fázi pandemie COVID 19 a na začátku ruské invaze viditelně pokleslo. Potvrzují to poslední čísla z ČSÚ, která ukazují, že v letech 2020-2022 inovovalo 44 % podniků, což je o dvanáct procentních bodů méně než v předešlých letech. To není úplně dobrá zpráva, zvlášť když ji dáme do kontextu s velmi pomalou dynamikou produktivity práce (od roku 2019) - ta v Česku viditelně zaostává nejen za středoevropským regionem, ale i za průměrem eurozóny.
Navíc většina firem (40 %) v daném období inovovala “podnikové procesy” - to znamená vnitřní procesy nebo marketingové metody. To zpravidla nepřináší “převratné změny” - může se jednat o jednoduché změny obalů nebo interní přeskupení prodejních týmů. Nový či podstatně zlepšený výrobek či službu na trh pak uvedlo pouze 27 % podniků. Celkový objem výdajů v souvislosti s tím poklesl mezi lety 2020 a 2022 o 60 mld. korun (na 200 mld. korun - zhruba 3 % HDP), a to v období kdy výrazně zrychlila spotřebitelská i výrobní inflace. Reálné inovační výdaje podniků tak klesly o poznání více (nejvíce do pořízení strojů a zařízení softwaru). A to může být do budoucna problém.
Česká ekonomika prochází obdobím, kdy po dvou letech propadu opět začínají růst díky poklesu inflace reálné mzdy i útraty domácností. To s vysokou pravděpodobností pomůže růstu HDP jak v roce 2024, tak i v roce 2025. Nad dalším vývojem však visí otazník. Aby růst reálných mezd mohl pokračovat i nadále, bude muset Česko oživit růst produktivity práce. A ten se neobejde bez investic a inovací. Inovační čísla za rok 2023 a počátek roku 2024 sice nemáme, prudký propad investic na začátku roku 2024 však příliš pozitivní signál nevyslal. Je sice pravděpodobně spojen s jednorázovým koncem předešlého víceletého finančního rámce EU, ale i to není dobrá zpráva - pokud české podniky investují výrazně v závislosti na dostupných dotačních programech. Nezbývá než doufat, že nové dostupné finanční nástroje, nižší úrokové sazby, ekonomické oživení a třeba i příchod nových zahraničních investorů (Onsemi v Rožnově) inovační aktivitu v Česku znovu oživí.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna zůstává pod viditelným tlakem. Nelíbí se jí na jedné straně silný dolar, reflektující přetrvávající obavy investorů z blížících se francouzských voleb. Na druhé straně žije nejistotou z blížícího se zasedání ČNB, kde většina členů bankovní rady zjevně ještě není rozhodnutá, zda sníží sazby o 25 nebo o 50bps. Na konci týdne pravděpodobně koruna zůstane bez výraznějších domácích impulsů v defenzivě.
Eurodolar
Relativně holubičí kroky centrálních bank v západní Evropě (snížení sazeb ze strany švýcarské SNB a avizovaná redukce na srpen ze strany Bank of England) pomohly dolaru. Stalo se tak přestože americká makro data plošně zaostala za očekáváním.
Dnes bude ve znamení indexů podnikatelských nálad PMI. Uvidíme, zdali se v podnikatelském sentimentu v eurozóně nějak projevil výsledek voleb do Evropského parlamentu. Eurodolar pak může především zajímat výsledek francouzských PMI v reakci na překvapivé rozhodnutí prezidenta Macrona vypsat předčasné volby.
Akcie
Zámořský index S&P 500 včera překonal další historický milník, konkrétně se jednalo o pokoření hranice 5500 bodů. Tuto metu se ale na konci obchodního dne udržet nepodařilo a index ztratil oproti středečnímu závěru 0,3 % a zakončil obchodní den na úrovni 5473,23 bodů. Podobný příběh psaly i akcie ostře sledované AI společnosti Nvidia, která se po úvodních ziscích propadla o 3,4 % a odevzdala tak pozici nejhodnostnější společnosti současnosti zpět do rukou Microsoftu. Konkurenční společnost AMD naopak poskočila o 4,6 %, ale den zakončila prakticky bez pohybu. Společnost Accenture rostla o 7,3 %. Akcie společnosti Trump Media & Technology Group včera pokračovaly ve středečním propadu a od počátku týdne již ztratily 33 %.