Řecko kontroverzně zavedlo šestidenní pracovní týden pro některé podniky ve snaze zvýšit produktivitu a zaměstnanost v této jihoevropské zemi. Nařízení, které vstoupilo v platnost 1. července, se vzpouzí celosvětovému trendu zkracování pracovního týdne.
Podle nové legislativy, která byla přijata v rámci širšího souboru pracovních zákonů v loňském roce, budou mít zaměstnanci soukromých podniků, které poskytují nepřetržité služby, možnost pracovat navíc dvě hodiny denně nebo osmihodinovou směnu navíc. Tato změna znamená, že tradiční 40hodinový pracovní týden by se mohl u některých podniků prodloužit na 48 hodin týdně. Do iniciativy šestidenního pracovního týdne nejsou zahrnuti pracovníci v oblasti stravovacích služeb a cestovního ruchu.
Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise, která je nakloněna podnikání, uvedla, že toto opatření je "přátelské vůči zaměstnancům" a "hluboce orientované na růst". Má podpořit zaměstnance, kteří nejsou dostatečně odměňováni za práci přesčas, a pomoci potlačit problém nehlášené práce. Odbory a političtí pozorovatelé tento krok ostře kritizovali.
Giorgos Katsambekis, přednášející evropskou a mezinárodní politiku na britské Loughborough University, označil zavedení pracovního práva řeckou vládou za "velký krok zpět" pro pracovní sílu, která již nyní pracuje nejdéle v Evropské unii. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracují pracovníci v Řecku více než v USA, Japonsku a dalších zemích 27členné EU. Řečtí zaměstnanci odpracovali v roce 2022 v průměru 1 886 hodin, což je více než průměr v USA (1 811 hodin) a v EU (1 571 hodin).
"Řekové již nyní pracují nejdelší dobu týdně v Evropě. Nyní mohou být po tomto rozhodnutí řecké [vlády] nuceni pracovat šestý den," uvedl v pondělí prostřednictvím sociální sítě X John O'Brennan, profesor práva EU z irské Maynooth University. "Je to směšné v porovnání s přechodem na čtyřdenní pracovní týden ve většině civilizovaných zemí," dodal.
Zpráva, kterou začátkem tohoto roku zveřejnil think tank Autonomy, zjistila, že většina společností zapojených do největšího světového zkušebního provozu čtyřdenního pracovního týdne zavedla tuto politiku natrvalo. Všichni oslovení projektoví manažeři a generální ředitelé společností zapojených do studie uvedli, že čtyřdenní pracovní týden měl na jejich organizaci pozitivní dopad, přičemž více než polovina z nich označila tento dopad za "velmi pozitivní".