Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nenavrhne vládě dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Novinářům dnes řekl, že celkové příjmy státu z mimořádných daní do konce letošního roku nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí. Právě vyrovnanou bilancí Stanjura dříve podmiňoval možné zkrácení windfall tax. Daň tak bude platit i v příštím roce, který je podle zákona poslední, kdy se má uplatňovat.
Stanjura dříve uváděl, že by podpořil zkrácení platnosti windfall tax o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy windfall tax a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, plně pokryly mimořádné výdaje státu. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí ale bude bilance na konci letošního roku pro stát záporná zhruba o 35 miliard korun.
"Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou. Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem ty příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025," řekl Stanjura. Návrh státního rozpočtu na příští rok bude podle něj s příjmy z windfall tax počítat.
Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura dnes řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun.
Daň z neočekávaných zisků uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební společnosti a také na velké banky. Jejím největším plátcem je energetická společnost . Mimořádná příjmová opatření měla pokrýt výdaje státu s energetickou krizí, jako byly cenové stropy na elektřinu a plyn nebo pomoc firmám s energeticky náročným provozem.