Natixis poukazuje na růst významu čínských automobilek a jejich elektromobilů na globálním trhu. Jak ekonomové této banky vidí další vývoj v uvedené oblasti? Podle nich se země bude snažit o přechod od „vyrobeno v Číně“ k „vyrobeno Čínou“.
První z následujících dvou grafů ukazuje vývoj prodeje čínských elektromobilů na zahraničních trzích. K tomu vidíme vývoj exportů u baterií a u vozů se spalovacími motory. Druhý graf ukazuje čínský podíl na jednotlivých globálních trzích. Ten se v minulém roce blížil 60 % u baterií, u elektromobilů převýšil 30 %:
Ohledně zavádění cel Natixis zmiňuje, že někteří čínští výrobci elektromobilů mohou v jejich důsledku akceptovat snížení ziskových marží nebo mírně zvýšit ceny, aby si udrželi podíl na trhu. Čínské značky mohou také více přesouvat výrobu elektromobilů do jiných zemí a tím se vyhnout nálepce „vyrobeno v Číně“. Podle Natixisu by se změnila na „vyrobeno Čínou“, což už by nebyl z hlediska cel problém.
Trend přesunu výroby je podle banky již zřejmý v Evropě, protože čínské investice na zelené louce v roce 2022 vzrostly třikrát a v roce 2023 se téměř zdvojnásobily. Sektory elektromobilů již také tvoří asi 70 % celkových čínských přímých zahraničních investic do Evropy. Další destinací je jihovýchodní Asie, která je pro čínské investice zajímavá kvůli výrobě s nízkou cenou práce a rychlým růstem poptávky.
Zmíněný přechod od „made-in-China“ k „made-by-China“ nebude podle Natixisu tak snadný. Čínská průmyslová politika zaměřená na nabídkovou stranu ekonomiky vytváří dezinflační prostředí a ve světě tak vznikají obavy ze státem financované konkurence. Tato politika má negativní dopad na zaměstnanost v jiných zemích a vede k vytváření nadměrných kapacit. USA se tak uchylují k dovozním clům, průmyslovou politiku podobnou té čínské si podle Natixisu „nemůže dovolit každý“.
Čínští výrobci elektromobilů tak budou mít v nově vznikajícím globálním prostředí problém vyvážet elektromobily. V této situaci „se mnoho zemí, zejména ty z EU a ASEAN, snaží přilákat čínské investice, aby posílily svou domácí výrobu elektromobilů.“ A Japonsko podle Natixisu nabízí historický příklad s jeho vlastními výrobci automobilů. Ti totiž „opustili zemi v 80. letech minulého století a začali vyrábět v jiných státech kvůli protekcionismu, zejména ze strany USA.“
K tomu Natixis dodává, že srovnání s Japonskem může ukazovat další směr. Nicméně Čína to má složitější kvůli své velikosti a významu v globální ekonomice. Následující graf ukazuje prodeje elektromobilů v jednotlivých evropských zemích podle toho, zda jde o značku , značku evropskou nebo čínskou. Největšími trhy jsou Německo a Francie, na obou má Čína zhruba stejnou pozici. V Německu mimoto lidé kupují více evropských značek, Francouzi tíhnou k Teslám. Poměrně velký podíl na celkovém trhu drží čínské elektromobily v zemích jako Nizozemí, Španělsko a Švédsko s Rakouskem:
Zdroj: Natixis
https://www.research.natixis.com/Site/en/economics/publication/oUAwm27t378tzVGhXg1qEQ%3D%3D