Veřejné zadlužení napříč globální ekonomikou znovu narůstá, varuje ve své nejnovější zprávě Mezinárodní měnový fond. Zatímco v letech 2021-2022 došlo k mírnému poklesu, v tomto roce by měl celkový dluh přesáhnout 100 bilionů dolarů (93 % světového HDP). Do konce této dekády pak Fond odhaduje další zvýšení až na 100 % HDP.
V obecném smyslu neexistuje jedna konkrétní hranice veřejného dluhu vůči HDP, která by automaticky signalizovala problém pro dluhovou udržitelnost. Důležitou roli totiž sehrává nejen rozsah zadlužení, ale také jeho struktura. Jinými slovy, jaká část dluhu je v rukou domácích vs zahraničních investorů, jaká je jeho celková durace, případně implicitní úroková sazba. I proto může například Japonsko rozumně operovat i s dluhem vyšším než 260 % HDP, zatímco některé chudší ekonomiky mohou sklouznout do dluhové pasti při řádově menším zadlužení.
Fond dále varuje před větší vstřícností politiků vůči rozvolněné fiskální politice. Toho jsme aktuálně svědky v USA, kde oba prezidentští kandidáti počítají ve svých programech s nárůstem veřejných výdajů. A to v situaci, kdy činí rozpočtový deficit přibližně 6 % HDP a federální dluh převyšuje 120 % HDP. Podobně neutěšená je situace i v mnoha evropských ekonomikách – příkladem za všechny budiž Francie, která bojuje s obdobně vysokými deficity a ke konsolidaci veřejných financí vede kvůli politické polarizaci extrémně složitá cesta.
To vše se navíc odehrává na pozadí rozhašené geopolitiky (=vyšší výdaje na obranu), zelenání ekonomik a stárnutí obyvatelstva, které budou v dalších letech zvyšovat tlak na veřejné rozpočty. O to důležitější je nalezení nových zdrojů hospodářského růstu, které i za této situace umožní stabilizovat veřejné finance.
Česko si z pohledu veřejného zadlužení vede relativně solidně. Ano, tempo zadlužování od Covidu je varovné, nicméně celkový vládní dluh na úrovni 43 % HDP patří nadále k nejnižším v EU. K tomu přispěla i vládní konsolidace, která stabilizovala veřejné zadlužení a dle Národní rozpočtové rady odsunula náraz na dluhovou brzdu (55 % HDP) o deset let na rok 2038. Nelze se nicméně ubránit pocitu, že rozpočtový schodek pro příští rok 240 mld. Kč – kterému navíc chybí k ufinancování nižší desítky miliard – by měl být ambicióznější. Realita volebního roku však často bývá jiná, než by si ekonomové přáli…
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna zatím úspěšně vzdoruje silnějšímu dolaru, když včera sestoupila k hranici 25,20 EUR/CZK. Vzhledem k absenci domácích makro impulsů bude dění na korunovém trhuj ovlivňovat především dění na zahraničních trzích, především zítřejší zasedání ECB. Pokud centrální banka doručí očekávaný pokles sazeb o 25 bazických bodů v kombinaci s relativně neutrální rétorikou, koruna může aspirovat na další zisky do blízkosti 25,00 EUR/CZK.
Eurodolar
Eurodolar propadl pod 1,09 s tím jak sázkové kanceláře postupně odepisuji šance na vítězství Kamaly Harris. Sázky na vítězství Donalda Trumpa dále vzrostly poté co se ukázalo, že miliardář a majitel technologických gigantů se nejen finančně, ale i aktivně zapojil do předvolební kampaně (Musk hodlá uspořádat 10 shromáždění na podporu Trumpa v Pensylvánii, která může být státem, jež rozhodne volby). Hrozba vyšších amerických cel je tedy jasně na stole a to se dolaru líbí.
Pokud jde specificky o eurodolar, tak ten má navíc problém i s ECB, která bude na zasedání zítra snižovat sazby a půjde o to jaké holubičí signály pošle.
Akcie
Naprostým fiaskem skončilo obchodování pro společnost ASML hld., tedy výrobce zařízení pro konstruktéry čipů. Objednávky zařízení za 3Q minuli konsensus trhu poměrně výrazně, kdy místo odhadovaných 5,39 mld. EUR bylo doručené číslo 2,63 mld. EUR. Společnosti rostl zisk čistý zisk na akcii i tržby výrazněji, než byl konsensus trhu. Kámen úrazu je ve výhledu pro rok 2025, kdy by mělo dojít ke snížení tržeb i hrubé marže více, jak byl původní konsensus trhu. ASML se propadlo o přibližně 17 %. Tyto zprávy negativně ovlivnily dnešní obchodování s technologickými akciemi, kdy nejslabším indexem byl technologický Nasdaq 100 , který odevzdal více jak 1 %.