Studie: Plán masových deportací by v USA snížil HDP i zaměstnanost

Plán na největší deportační program v historii Ameriky, jak jej od prvního dne v úřadu slibuje realizovat prezidentský kandidát Donald Trump, by vedl ke snížení hrubého produktu (HDP) Spojených států o 1,2 až 7,4 procenta. Vyplývá to z analýzy ekonomů washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE). Varují také před snížením zaměstnanosti, a to o 1,1 procenta a podle nejhoršího scénáře až o sedm procent.

Autoři analýzy Warwick McKibbin, Megan Hoganová a Marcus Noland zkoumají dva hypotetické scénáře a jejich dopad na HDP a zaměstnanost do roku 2040. Prvním je deportace 1,3 milionu pracovníků bez patřičných dokumentů a druhým vystěhování 8,3 milionu lidí.

V případě deportace 1,3 milionu pracovníků by byl HDP do roku 2028 o 1,2 procenta nižší, než kdyby k nim nedošlo. V případě deportace až 8,3 milionu pracovníků by se HDP mohl propadnout až o 7,4 procenta.

Podle autorů by tak úroveň HDP v roce 2028 byla téměř na stejné úrovni jako v letošním roce. "To znamená, že jen kvůli této politice by ve druhém Trumpově období nenastal žádný ekonomický růst," uvedli autoři.

Při realizaci Trumpova plánu by se podle ekonomů také snížila zaměstnanost v klíčových sektorech, jako jsou služby, zemědělství a zpracovatelský průmysl. Celkově by se zaměstnanost snížila o 1,1 procenta v případě skromnější deportace a o sedm procent v případě masovější varianty.

Představa, že by deportované pracovníky nahradili jejich domácí kolegové je podle ekonomů nereálná. V minulosti totiž zaměstnavatelé v podobných situacích raději investovali do technologií, které snižují potřebu lidské práce.

K podobným závěrům už dříve dospěl další ekonom PIIE Michael Clemens. Ten poukazuje na data z minulosti, například o hromadném vystěhování Mexičanů za prezidentů Herberta Hoovera a Franklina Delano Roosevelta nebo deportace v letech 2008 až 2014. Podobné případy podle něj "místo tvorby nových pracovních míst pro americké pracovníky způsobily spíše dlouhodobé poklesy v zaměstnanosti a příjmech". Data podle něj ukazují, že na každý milion deportovaných migrantů připadá na tuzemské pracovníky ztráta 88.000 míst.

Exprezident Trump ve své předvolební kampani kritizuje pracovní aktivity cizinců bez dokladů s tím, že migranti podle něj berou práci Američanům. Zároveň příchod lidí z Mexika prezentuje jako invazi zločinců a slibuje masové deportace. Demokratická strana v čele s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou mezitím rovněž v imigrační politice znatelně přitvrdila a zdůrazňuje hlavně příslib ochrany hranice.