Česká energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti. Do roku 2035 tak bude potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů (MW). Při extrémním vývoji počasí může být nedostatek ještě vyšší. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025. Vyplývá to z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Ceny elektřiny by podle analýzy v budoucnu mohly oproti současnosti klesnout, během jednotlivých roků však budou hodně kolísat.
ČEPS dnes představil dokument Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. V něm společnost zobrazila dva základní možné scénáře dalšího vývoje energetiky v Česku. Respondentní varianta vychází z aktuálních dat poskytnutých přímo provozovateli zdrojů, počítá přitom s útlumem uhelných zdrojů a s jejich postupnou transformací na nové zdroje. Progresivní varianta vývoje předpokládá rychlejší transformaci zdrojů a s tím spojenou i vyšší spotřebu elektřiny.
Podle ČEPS však výsledky obou scénářů naznačují možné problémy s nedostatkem zdrojů pro zajištění spolehlivosti soustavy. I přes vyšší objem importu elektřiny ze zahraničí tak bude podle podniku nutné do roku 2035 zajistit zdroje s výkonem 1600 až 1900 MW. V případě extrémně nepříznivého počasí v příštích letech ovšem může být potřeba dostavby zdrojů až dvojnásobná.
Ceny silové elektřiny budou podle analýzy během jednotlivých let hodně kolísat. Během léta by dovoz elektřiny ze zahraničí měl ceny v Česku snižovat, naopak v zimním období se v některých hodinách mohou dostupné zdroje pro dovoz vyčerpat, což by vedlo k cenovým výkyvům. V průměru by však podle obou scénářů vývoje měly ceny elektřiny na trhu do konce této dekády postupně klesat. Po roce 2030 ČEPS očekává opětovný nárůst cen, stále by však za určitých okolností měly zůstat pod současnou úrovní.
Dovozcem elektřiny se Česko podle analýzy stane už po příštím roce. V současnosti je ČR je exportérem elektřiny, přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, loni činilo 9,2 terawatthodiny ve prospěch vývozu. ČEPS však zároveň upozornil na to, že záležet bude i na využití energie v přebytkových zemích jako Francie a Německo.