Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Úroková sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Většina analytiků pokles o čtvrt procentního bodu očekávala, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních.
Tisková konference bankovní rady se uskutečnila v 15:45. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní vysvětlil důvody dnešního rozhodnutí a představil také novou makroekonomickou prognózu, na základě které bankovní rada o nastavení sazeb rozhodla. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada bude k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat opatrně. "Proces snižování sazeb může být v příštích měsících přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních," prohlásil Michl. Podle něj je bankovní rada připravena pokračovat v přísné měnové politice, aby udržela inflaci na nízkých hodnotách.
Snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta dnes podpořilo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Jeden člen žádal dvojnásobný pokles sazeb, jeden naopak jejich ponechání beze změny. Nová makroekonomická prognóza ČNB doporučovala mírný pokles sazeb.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově pět procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na tři procenta.
Bankovní rada konstatovala, že vidí v ekonomice rizika ve směru zvýšení inflace. Označila za ně setrvačnost růstu cen služeb, hrozbu nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců nebo výrazné oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Ve směru nižší inflace by podle Michla mohl působit slabý vývoj německé ekonomiky, bankovní rada ale vidí jako významnější rizika ve směru vyššího růstu cen. V září byla meziroční inflace 2,6 procenta. Michl uvedl, že ČNB očekává její přechodné zvýšení na přelomu roku, poté by se měla znovu přiblížit k dvouprocentnímu cíli centrální banky.
ČNB při jednání o nastavení sazeb projednávala kromě základní makroekonomické prognózy i alternativní scénáře hospodářského vývoje. Jeden počítal s větším utlumením hospodářské aktivity, a tím i rychlejším poklesem inflace, druhý naopak se zvýšením marží obchodníků, což by vedlo k setrvalejší inflaci.
Rada začala uvolňovat měnovou politiku loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. V srpnu bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila, nyní potřetí v řadě snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Celkově banka od loňského prosince snížila o 300 bazických bodů, čímž osekala výpůjční náklady, které v době prudkého nárůstu inflace v posledních několika letech dosáhly více než dvacetiletého maxima.
Česká a maďarská centrální banka od loňského roku nejdůsledněji ve střední Evropě uvolňují svou politiku a snižují sazby dříve než světové banky, jako je americký Fed nebo ECB. Maďarsko ovšem uvolňovací proces minulý měsíc pozastavilo, protože hluboký pokles forintu vyvolal obavy z obnovení růstu cen.
Česká koruna se při nedávném oslabení způsobeném zejména silnějším dolarem držela lépe, ale je o něco slabší, než centrální banka předpokládala ve svém posledním makroekonomickém výhledu, což představuje proinflační riziko. Koruna dnes po včerejší výrazných propadech v důsledku zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem posiluje vůči dolaru i euru. Na páru s americkou měnou si připisuje zisk 0,8 % na 23,41, vůči společné evropské měně pak sílí o 0,2 % na 25,27.
Inflace se v září zvýšila na celkovou míru 2,6 %, ale obecně by měla zůstat pod 3 %, což je horní hranice tolerančního pásma banky. Banka by dnes měla představit nový výhled, který pomáhá při rozhodování a který oproti předchozí prognóze pravděpodobně ukáže pomalejší růst ekonomiky v příštím roce. Ekonomika, bržděná pomalým obnovováním spotřebitelské poptávky, mírně oživuje , ačkoli analytici i tvůrci politik snižují prognózy na rok 2025. Ve středu ministerstvo financí předpovědělo letošní růst HDP o 1,1 % a snížilo svou předpověď pro rok 2025 na 2,5 %.
Centrální bankéři se nyní musí vypořádat s novými globálními ekonomickými a tržními nejistotami plynoucími z vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Trump učinil cla a snížení daní součástí své kampaně, což zvyšuje rizika pro globální obchod, stejně jako vyhlídku na menší počet snížení sazeb v USA. Dopad amerických voleb nicméně do rozhodování bankovní rady zásadně nezasáhl. "Debatovali jsme o tom, ale zatím žádné konkrétní dopady nevidíme," řekl guvernér.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
ČNB zhoršila ekonomický výhled na letošní i příští rok, čeká i vyšší inflaci
Česká národní banka zhoršila výhled hospodářského růstu pro letošní i příští rok. Dnes zveřejněná nová makroekonomická prognóza předpokládá letos zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o jedno procento a příští rok o 2,4 procenta, srpnová predikce počítala letos s růstem 1,2 procenta a příští rok 2,8 procenta. Vyšší je i odhad inflace, která by měla letos být průměrně 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. Předchozí prognóza očekávala letos inflaci 2,2 procenta a příští rok dvě procenta.
"Ekonomika oživuje pozvolna, pohybuje se pod svým potenciálem," řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Domácí poptávka sice roste díky zvýšení reálných mezd a zmírnění měnové restrikce, její oživení je ale pomalé. Zahraniční poptávka zároveň zůstává slabá, uvedl Michl. Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 procenta, meziročně o 1,3 procenta.
Inflace se sice letos pohybuje v tolerančním pásmu centrální banky mezi jedním a třemi procenty, stále ale zůstává zvýšená, upozornil guvernér ČNB. "To potvrzuje správnost dosavadního opatrného přístupu České národní banky ke snižování sazeb," řekl Michl. V září byla meziroční inflace 2,6 procenta, ČNB předpokládá její přechodné zvýšení ke konci roku.
Inflace by se měla k dvouprocentnímu cíli centrální banky znovu více přiblížit v roce 2026, kdy prognóza ČNB předpokládá průměrný roční růst spotřebitelských cen 2,2 procenta. Hospodářský růst ve stejném roce by měl zůstat 2,4 procenta.
"I když zatím bankovní rada na prvním místě komunikuje inflační rizika, velmi pomalé oživení Německa ji bezesporu není zcela lhostejné," doplnil analytik Patria Finance Jan Bureš. I proto si podle něj nechala vypracovat alternativní scénář počítající s výraznějším útlumem hospodářství hlavních obchodních partnerů. Jeho detaily budou zveřejněny během pátečního setkání s analytiky.
ČNB v nové prognóze ponechala odhad letošního průměrného kurzu koruny na 25,10 CZK/EUR. V příštím roce očekává oslabení české měny na průměrných 25,40 CZK/EUR, na podobné úrovni by měl kurz koruny zůstat i v roce 2026. Srpnová prognóza naopak počítala s postupným posilováním koruny.
Zdroj: čtk, patria, reuters