Jeremy Siegel z Wharton School of Business se domnívá, že americké akcie příští rok porostou mezi 0 – 10 % a dluhopisové trhy vyslaly novému prezidentovi varování. Ruchir Sharma, který stojí v čele Rockefeller International, pak hovoří o tom, že s úvahami o americké výjimečnosti se to nyní přehání podobně jako kdysi s potenciálem zemí BRIC. Přinášíme pravidelné Perly týdne:
Technologie táhnou hlavně v USA: Jak ukazuje v následujícím grafu Bloomberg, technologické akcie v Číně výrazně zaostávají za těmi v USA. Mezera mezi indexem Nasdaq a Hang Seng Tech Index se prohlubuje od roku 2023, a i když čínské trhy skočily nahoru na přelomu září a října letošního roku, od té doby se mezera opět prohlubuje:
Dluhopisové varování: Jeremy Siegel z Wharton School of Business na CNBC uvedl, že americké rozpočtové deficity jsou dlouhodobým problémem. Trump dostal určité varování, když hned po volbách vzrostly výnosy desetiletých vládních dluhopisů. Podle profesora totiž trhy touto reakcí naznačovaly, že výrazné snižování daní by mohlo mít příliš hluboký dopad na vývoj deficitů a dluhů. Siegel k tomu dodal, že Trump pozorně sleduje chování akciového trhu a jeho reakce na různé politické plány.
Siegel hovořil o plánech na cla pro země BRIC, které se snaží o nahrazení dolaru jako rezervní měny. Podle ekonoma je ale největší hrozbou pro dolar jako světovou rezervní měnu bitcoin, který Trump naopak velmi podporuje. „Je divné říkat těmto zemím, aby nepřicházely s alternativou pro dolar, když skutečnou hrozbou pro něj je bitcoin.“ Podle ekonoma se to ukazuje i na chování některých zemí, které „se zbavují zlata a jdou směrem k této digitální měně“.
Podle profesora bude Trump dál sledovat reakce akciového trhu a svou politiku podle nich upravovat. K tomu Siegel poukázal na to, že akcie sedmi velkých technologických firem „trochu zaostávají za zbytkem trhu, a je tudíž otázka, zda nesledujeme začátek rotace směrem od nich.“ „Možná, že tato sedmička příští rok nepředvede nic,“ dodal. Trh by rostl díky ostatním akciím, což by podle experta byl pozitivní jev. Odhaduje, že celý trh příští rok poroste mezi 0 – 10 %, technologické společnosti budou spíše stagnovat. To výrazně ovlivní výsledky celého trhu, protože tyto firmy mají velký podíl na jeho celkové kapitalizaci.
Siegel poukázal na Teslu, která podle něj těží ze spolupráce mezi Muskem a Trumpem. O této akcii se přitom ještě nedávno hovořilo jako o kandidátu na odchod ze skupiny sedmi největších technologických firem, nyní se karty ale prudce obrátily.
Přehání se to s americkou výjimečností? Jedna z definic bubliny hovoří o dobré myšlence, která ale zašla příliš daleko. Právě takovou myšlenkou je nyní ta o americké výjimečnosti. Na ní může něco být, ale vše už zašlo příliš daleko. Na CNBC o tom hovořil Ruchir Sharma, který stojí v čele Rockefeller International. Ten zároveň hovoří o tom, že fungování kapitalismu je výrazně narušeno mírou vládních intervencí a velikostí vládního sektoru.
Sharma míní, že po zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem se myšlenka na americkou výjimečnost posunula ještě více mimo realitu. Připomněl v této souvislosti dobu, kdy se hojně uvažovalo o prudkém růstu a rozvoji zemí BRIC. Sharma v té době podle svých slov psal o tom, že už jde o přehnaná očekávání a skutečně výjimečná je ekonomika americká. Nyní jsou ale podle něj očekávání zase přehnaná právě směrem ke Spojeným státům.
Investor poukázal na to, že o výjimečnosti americké ekonomiky a trhů se nyní často píše včetně článků ve Financial Times a v The Economist. Podle Sharmy ale platí, že když se podobná výjimečnost už běžně probírá v médiích, je to známka toho, že „trend už je mimo realitu“. Vyhraněný zájem médií a investorů o americké trhy by podle experta měl nabádat k opatrnosti podobně jako to, jak dlouho už akcie v USA generují výrazně vyšší návratnost než ty ve zbytku světa.
Na odpojení od reality podle Sharmy ukazuje i skutečnost, že podíl amerického produktu na globálním nepřevyšuje 30 %, ale podíl kapitalizace amerických trhů na kapitalizaci trhů celého světa je kolem 70 %. Všichni už přitom také „vzdali myšlenku na diverzifikaci do akcií mimo USA“. Ve srovnání s vlastní historií navíc podle investora americké akcie nejsou v tak velké bublině jako na konci devadesátých let. Za mimořádný považuje rozdíl ve valuacích amerického trhu a zbytku světa. Poukázal v této souvislosti na to, že rozdíl ve valuacích amerických akcií a těch na rozvíjejících se trzích je nyní podobný jako během asijské finanční krize nebo krize v Rusku.
O určitém nafukování bubliny se dá podle Sharmy hovořit i ve vztahu k samotné americké ekonomice. Míní tím nesoulad mezi tím, jak nízká je nezaměstnanost na straně jedné a jak vysoké jsou deficity vládního rozpočtu. Ty by totiž ve stavu blízkém plné zaměstnanosti neměly dosahovat zhruba 7 % HDP. „Vláda pumpuje ekonomiku výrazně nad trend, a to nafukuje i korporátní zisky.“