Ceny potravin a ceny spojené s bydlením (energie, nájemné) jsou jedněmi z hlavních hybatelů inflace v posledních letech. A stejné to bude i v roce 2025. Zvlášť důležitá pro příští rok bude dynamika cen potravin, které letos po většinu roku držely inflaci na uzdě - meziročně jejich ceny díky vysoké srovnávací základně klesaly. V roce 2025 se však karta obrátí. Řada potravin v posledních měsících zdražuje a jejich ceny budou na začátku roku 2025 narážet na relativně nízkou srovnávací základnu z počátku letošního roku (danou kromě jiného snížením DPH na potraviny od 1.1.2024). Potraviny tak již od letošního prosince začnou inflaci tlačit viditelně směrem vzhůru - jejich příspěvek k meziroční inflaci odhadujeme v první polovině roku 2025 až na 0,5-1,0 procentního bodu. To se může zdát na první pohled hodně, nakonec to však není daleko od dlouhodobého průměru a výrazně méně než v průběhu energetické krize, kdy na začátku roku 2023 příspěvky potravin k inflaci činily skoro 5 procentních bodů.
Mezi potravinami jsou navíc značné rozdíly. Nejvyšší nárůst inflačního momenta v posledních měsících zaznamenaly vybrané mlékárenské výrobky, vejce, tuky nebo cukrovinky. Na druhé straně o poznání méně je to patrné například u masa nebo pekárenských výrobků.
A zatímco potraviny potáhnou v nejbližších měsících meziroční inflaci opět vzhůru, na druhé straně by měl působit pozitivně efekt levnějších energií, které na začátku roku 2025 konečně “probublají” do meziroční inflace. Příspěvek nákladů na bydlení k inflaci by tak mohl v lednu výrazně poklesnout a stáhnout celkovou inflaci po prosincovém výletě mimo toleranční pásmo ČNB zpět pod 3,0 %.
Centrální banku by potravinami a energiemi vyvolaná volatilita v inflaci za normálních podmínek neměla příliš zajímat. Podobně jako u pohonných hmot tyto kategorie jeden rok inflaci zvyšují, aby ji další rok snížily. Situace však stále normální není. Lidé a podniky žijí se zkušeností velmi vysoké inflační vlny nastartované energetickou krizí v roce 2022. Jakákoliv nová menší “vlnka” v cenách potravin může teoreticky rozvolňovat inflační očekávání a vést z pohledu ČNB k nadměrným mzdovým požadavkům… a tyto obavy při pohledu na relativně silnou dynamiku mezd ve třetím kvartále možná nejsou úplně liché.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna si i včera podržela opatrný optimismus nastartovaný silnějšími mzdami a vidinou možné pauzy při snižování sazeb na prosincovém zasedání ČNB. Současně se české měně bezesporu líbí o něco slabší americký dolar.
Dnes bude hlavním hybatelem dění na trzích jednak domácí maloobchod (předpokládáme silnější číslo) a následně americké payrolls a nálada na eurodolaru.
Eurodolar
Euro a francouzské vládní dluhopisy si včera ulevily, když přestaly hrát politické riziko v souvislosti s vládní krizí v Paříži. Po středečním pádu vlády prezident Macron oznámil, že během několika dní jmenuje nového premiéra a jeho vláda se primárně zaměří na sestavení státního rozpočtu na rok 2025. Ačkoliv to stále nijak neřeší svízelnou fiskální situaci, tak eurodolar něco takového ocenil posunem k hranici 1,06.
Dnes odpoledne budou v centru pozornosti americká data z trhu práce a případě reakce centrálních bankéřů z Fedu na ně. Přírůstek nových pracovních míst by měl být po výpadcích způsobených hurikány a stávkami výraznější, avšak my máme pochybnosti, že bude nad 200 tisíci (s čímž počítá i trh). Eurodolar pak musí rovněž bedlivě sledovat, zdali se míra nezaměstnanosti nepohne vzhůru.
Regionální Forex
Zlotý včera dále rozšířil svoje zisky - tentokrát podpořen i domácími faktory. Na včerejší tiskové konferenci po středečním rozhodnutí NBP guvernér Glapinski naznačil, že debata o snížení sazeb by mohla být odložena až na říjen 2025. Důvodem má být to, že polská spotřebitelská inflace by mohla koncem roku 2025 opět zrychlit.