Tuzemský průmysl setrvává i na začátku roku 2025 v útlumu. Podle lednových dat PMI došlo k mírnému zlepšení nálady – index vzrostl ze 44,8 na 46,6 bodů, což však nadále signalizuje pokles aktivity, který trvá již od června 2022. Zdaleka největším problémem tuzemského průmyslu zůstává již několik čtvrtletí v řadě slabá zahraniční poptávka.
Náročné podmínky ve zpracovatelském sektoru ilustruje pokračující pokles výroby i nových zakázek, byť tempo poklesu bylo nejnižší za poslední tři měsíce. Dle průmyslníků je problematická především situace v německém průmyslu, což je hlavním důvodem, proč exportní zakázky klesly v lednu rychleji než v prosinci. Pozitivní zprávou je fakt, že tempo propouštění zpomalilo na nejnižší úroveň od začátku roku 2024. Z našeho pohledu však jde spíše o jednorázový výkyv vzhledem k přetrvávajícímu útlumu a nejistému výhledu.
Během víkendu se navíc naplnilo riziko obchodních válek. Trumpova cla se zatím vyhnula Evropě, podle doprovodných komentářů se však zdá, že jejich zavedení je jen otázka času. Pokud by šlo o plošná cla jako v případě Kanady, Mexika a Číny, hlavním ohroženým by bylo už tak oslabené Německo, jehož podíl na vývozech do USA činí 10 %. Negativní dopad cel na českou ekonomiky by byl především nepřímý, a to skrze naše intenzivní zapojení do německých dodavatelských řetězců.
Z našeho pohledu přitom nejsou rizikem jen samotná vyšší americká cla na evropské dovozy, ale zprostředkovaně – a možná mnohem více – by Evropu bolela i vyšší cla vůči Číně. Ta by totiž – při svých produkčních nadkapacitách – mohla přesměrovat své vývozy na evropský trh a zesílit desinflační nebo dokonce deflační tlaky v Evropě. A levnými dovozy také zatopit celé řadě evropských konkurentů.
Shrnuto, podtrženo, vyhlídky tuzemského průmyslu se ve světle obchodních válek dále výrazně komplikují. Původně jsme počítali s oživením průmyslové poptávky ve druhé polovině letošního roku, i to je však nyní v ohrožení. Stejně tak jako náš odhad růstu české ekonomiky v letošním roce lehce nad 2 %.
