Britská centrální banka na svém zasedání k měnové politice nechala základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Míra inflace podle ní ještě dostatečně neklesla a nelze automaticky očekávat, že sazby se budou snižovat i na dalších zasedáních. Britské akcie po oznámení začaly oslabovat a klesl i zájem o britské státní dluhopisy s kratší splatností.
Další změny v nastavení úroků se podle centrální banky budou odvíjet zejména od toho, zda bude pokračovat takzvaná dezinflace, tedy postupné snižování míry inflace k dvouprocentnímu cíli. V lednu se inflace nečekaně zvýšila na tři procenta z prosincové hodnoty 2,5 procenta. Analytici přesto očekávají, že k dalšímu snížení úroků centrální banka přistoupí v květnu.
Centrální banka se rozhodla základní sazbu ponechat vysoko navzdory tomu, že růst britské ekonomiky zůstává slabý. Británie navíc čelí nejistotě kvůli tomu, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zavádí dovozní cla na zboží z mnoha zemí.
Akcie na londýnské burze po oznámení oslabily, později ale začaly ztráty smazávat. Hlavní index FTSE 100 asi hodinu po oznámení vykazoval pokles o méně než 0,1 procenta na 8701 bodů. Klesaly zejména akcie bank. Britská libra odepisovala k dolaru asi 0,4 procenta a prodávala se zhruba za 1,2950 USD.
Dnešní rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků. Přichází den poté, co úroky ponechala beze změn také americká centrální banka (Fed). Základní sazba na federální fondy je nyní ve Spojených státech v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell upozornil, že není důvod spěchat se snižováním sazeb vzhledem k tomu, že politika Trumpovy administrativy může přechodně zvýšit inflaci.
"(Britská centrální) banka se potýká s velmi složitým ekonomickým prostředím. Růst zpomalil, zatímco inflační tlaky zůstávají zvýšené," řekl zástupce hlavního ekonoma v investiční společnosti Aberdeen Luke Bartholomew. "Banku to zatím udrží na její 'postupné a opatrné' cestě uvolňování měnové politiky, další snížení je pravděpodobné v květnu," citovala ho agentura Reuters.
Základní úroková sazba se v Británii až do loňska držela na 5,25 procenta, což bylo nejvíce od globální finanční krize v roce 2008. Po krizi byla mnoho let pod jedním procentem, na začátku pandemie covidu-19 klesla až na 0,10 procenta. S jejím zvyšováním začala Bank of England v prosinci 2021, nejprve na 0,25 procenta a pak v rychlém sledu až na 5,25 procenta, kam ji zvýšila v červenci 2023.
Se snižováním sazeb začala britská centrální banka loni v srpnu, od té doby základní úrok snížila třikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Naposledy úrok snížila letos v únoru. Zmírnit měnovou politiku jí umožnil pokles inflace, která se koncem roku 2022 dostala nad 11 procent a byla nejvyšší za 41 let. Za prudkým růstem cen byly tehdy zejména dražší energie v důsledku nerovnováhy na trzích po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu.