Šéf a spoluzakladatel společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg včera jako první vystoupil před soudem, který se ve Spojených státech zabývá antimonopolním řízením. Firma je v něm viněna, že zneužila svoji tržní sílu a koupila firmy Instagram a WhatsApp dřív, než se mohly stát jejími konkurenty. Očekává se, že soudní řízení potrvá nejméně osm týdnů. Výsledkem by mohl být prodej aplikací Instagram a WhatsApp, uvedla agentura AFP.
Zahájení procesu zmařilo Zuckerbergovy naděje, že s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu vláda poleví v prosazování antimonopolních zákonů. Žalobu podala americká Federální obchodní komise (FTC), která je úřadem na ochranu spotřebitelů.
"Rozhodli se, že konkurence je příliš tvrdá a že bude jednodušší své konkurenty skoupit, než s nimi soutěžit," řekl u soudu právní zástupce FTC Daniel Matheson. Kromě Zuckerberga mají u soudu vypovídat i jeho bývalá zástupkyně Sheryl Sandbergová a řada vedoucích pracovníků konkurenčních společností.
Právní zástupce společnosti Meta Mark Hansen ve své úvodní řeči oponoval, že "akvizice za účelem zlepšení a růstu kupované firmy" nejsou ve Spojených státech nezákonné. A právě to firma Meta, která se v té době ještě nazývala , udělala. Obhájci se podle AFP chystají bránit tím, že tyto dvě aplikace jsou dnes úspěšné jen díky investicím Mety a chtějí zdůrazňovat, že aplikace Mety jsou pro uživatele zdarma a čelí tvrdé konkurenci.
Případ byl původně podán v prosinci 2020, tedy za první Trumpovy vlády. Všichni sledovali, zda Trump nepožádá FTC, aby od případu ustoupila. Centrem žaloby je nákup Instagramu v roce 2012, tehdy malé, ale slibné aplikace pro sdílení fotografií, která má v současné době asi dvě miliardy aktivních uživatelů. Kupní cena tehdy činila jednu miliardu USD (22,1 miliardy Kč).
Zuckerbergův e-mail citovaný FTC ukazuje, jak líčí vznik Instagramu jako "opravdu děsivý", a dodává, že právě proto by měla firma zvážit, zda ho nekoupit za hodně peněz. FTC tvrdí, že ve stejném duchu se nesla v roce 2014 rovněž akvizice firmy WhatsApp za 19 miliard USD. Tam se Zuckerberg obával, že by se aplikace pro zasílání zpráv mohla buď přeměnit na sociální síť, nebo by ji mohl koupit konkurent.
Zuckerberg, nyní třetí nejbohatší člověk na světě, opakovaně navštívil Bílý dům a snažil se přesvědčit prezidenta, aby místo soudního sporu dal přednost urovnání. To by v této pozdní fázi mohlo být mimořádné rozhodnutí. Zuckerberg mimo jiné přispěl i do Trumpova inauguračního fondu a přepracoval politiku moderování obsahu. Koupil si také sídlo ve Washingtonu za 23 milionů USD, což bylo považováno za snahu trávit více času v centru politické moci.
Žaloba na firmu Meta patří k pěti antimonopolním žalobám na velké technologické podniky, které v poslední době iniciovala americká vláda. Dvěma případům čelí , který byl loni v srpnu shledán vinným ze zneužití dominantního postavení na trhu internetového vyhledávání. K soudu míří také firmy a .