Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Banky jí například budou muset předem hlásit plánované změny ve statutárních orgánech nebo v dozorčí radě. Počítá s tím vládní předloha, která mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z nečlenských států EU. Sněmovna ji včera schválila zrychleně již v prvním čtení a odeslala ji do Senátu. Zákon rovněž harmonizuje podmínky pro působení poboček bank z mimoevropských zemí na unijním trhu.
Banky podle předlohy budou muset předem hlásit ČNB plánované změny ve statutárních orgánech či v dozorčí radě. Zároveň budou muset poskytnout ČNB i nezbytné informace pro posouzení, zda dotyčná osoba splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce a je pro ni odborně způsobilá. ČNB následně rozhodne, zda tato osoba může podle zákona do funkce nastoupit. Pokud bude mít pochybnosti, zahájí patřičné řízení.
Zákon rovněž zpřesňuje podmínky, na základě kterých mohou v Česku působit pobočky bank ze zemí mimo EU. Pravidla pro kapitálové vybavení těchto poboček se přitom rozlišují podle toho, jaká je hodnota aktiv těchto poboček, a podle toho, zda mateřská banka sídlí ve státu, který má srovnatelné regulatorní podmínky s EU.
V návaznosti na požadavek evropské směrnice CRD VI požaduje zákon po dotyčných finančních institucích, aby do svých strategií a postupů zahrnuly také environmentální a sociální rizika a rizika správy a řízení, takzvaná ESG rizika. Finanční instituce také budou muset víc dbát při výběru osob do řídících orgánů na rovnost pohlaví. Banky by měly například stanovit cílový podíl mužů a žen ve vedoucích orgánech. Nesouhlas s těmito navrhovanými změnami vyslovil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Navrhl předlohu zamítnout, ale neuspěl.
Norma také stanovuje požadavek na část zaměstnanců centrální banky, aby předkládali přehled toho, jaké vlastní cenné papíry. Opatření by se mělo týkat lidí, kteří vykonávají dohled nad úvěrovými institucemi, a mělo by snížit riziko, že se tito lidé dostanou do střetu zájmů.
Podle ministerstva financí, které návrh zákona předložilo, by úpravy měly posílit odolnost finančního sektoru v EU a zajistit lepší ochranu finanční stability. Účinnost zákona ministerstvo navrhuje od ledna 2026.
ČNB získá větší kontrolu na trhu s komoditními deriváty
Finanční trh s komoditními deriváty bude zřejmě podléhat větší kontrole ze strany České národní banky (ČNB) a v případě mimořádných situací s prudkým pohybem cen se na něm bude muset zastavit obchodování. Počítá s tím vládní novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou včera ve zrychleném režimu schválila Sněmovna a odeslala ji do Senátu. Zákon převádí do českého práva předpisy Evropské unie. Podle ministerstva financí, které normu předložilo, jsou úpravy převážně technického rázu.
Zpřísnění pravidel pro komoditní deriváty, mezi které zákon řadí i deriváty odvozené od emisních povolenek, je reakcí na energetickou krizi z roku 2022. Tehdy se podle důvodové zprávy k zákonu ukázalo, že současná pravidla nebyla využívána efektivně. Novela proto ukládá organizátorům příslušných finančních trhů povinnost zastavit obchodování v případě mimořádné situace, kdy se výrazně mění ceny. V případě nečinnosti těchto organizátorů by měla mít právo zastavit obchodování ČNB.
Provozovatelé obchodních systémů s komoditními deriváty také budou muset pravidelně informovat ČNB o dodržování pozic všech obchodníků v systému. Informace by měly umožnit ČNB dostatečný dohled nad trhem a dát jí možnost včas zasáhnout, pokud bude nutné obchodování pozastavit.
Zákon rovněž ruší povinnost zveřejňovat předobchodní informace u dluhopisů a derivátů. Podle důvodové zprávy k zákonu se tyto informace ukázaly jako nevyužívané, zrušení povinnosti proto sníží administrativní zátěž. Návrh dále vypouští ze zákona ustanovení o synchronizaci obchodních hodin.
Navržená účinnost zákona je od 29. září 2025, aby česká právní úprava začala platit současně s novými evropskými pravidly.
Sněmovna schválila změnu zákonů související s informacemi o fondech
Povinně zveřejňované informace firem bude nově shromažďovat Jednotné evropské přístupové místo (ESAP) a bude je bezplatně zpřístupňovat. Zřídí ho Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Cílem této novinky je zjednodušit přístup investorů k údajům o evropských investičních společnostech a investičních produktech. Sloužit má nejen investorům, ale celé široké veřejnosti. Sněmovna ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila změny zákonů upravujících kapitálový trh, které na tuto novinku reagují. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Shromažďovacím místem informací bude v tuzemsku podle schválené předlohy Česká národní banka. Náklady na sběr informací ponese sama bez úhrady ze státního rozpočtu. Předloha obsahuje další technické změny pro první fázi náběhu ESAP. Na následující fáze spouštění ESAP reaguje další vládní předloha, která je rovněž na programu schůze Sněmovny.
Přístupové místo ESAP podle důvodové zprávy nemá představovat zcela novou kompletní databázi a nemá nahradit existující evropské a národní systémy. Má být jejich nadstavbou. Půjde pouze o informace, které jsou i v současné době povinně zpřístupňované veřejnosti, nikoli sdělované orgánům dohledu. Přístupový bod ESAP má za cíl zpřístupnit financování evropským podnikům, jednotlivcům má umožnit dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu.
Přístup k informacím v ESAP má být zajištěn všem bez omezení a má být bezplatný. Pouze v odůvodněných případech, jako je třeba vyhledávání velkých objemů informací, bude ESMA vybírat poplatek. Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do přístupového místa.
Údaje budou muset být v široce používaném digitálním formátu umožňujícím extrakci dat a v určených případech v počítačově čitelném formátu. Budou muset zahrnovat i metadata, tedy dodatečné informace pro vyhledávání a filtrování požadovaných údajů. Zveřejněné informace zůstanou v rámci ESAP přístupné zásadně po dobu deseti let, pokud pravidla nestanoví kratší dobu.
Zákon má nabýt účinnosti 10. července 2026.