Investoři mají pochybnosti ohledně růstu evropských akcií. Jednak čekají na to, zda Německo splní svůj slib o rozsáhlé fiskální reformě a jednak mají obavy z toho, že starý kontinent zaostává v době, kdy umělá inteligence posiluje americké akcie a Čína si vede lépe než rozvíjející trhy. Myslí si to alespoň analytici Sharon Bellová a Christian Mueller-Glissmann.
„Evropa se posunula na konec nákupního seznamu, protože existuje řada dalších regionů, které vykazují lepší dynamiku,“ řekl Mueller-Glissmann. „Všichni jsou docela skeptičtí ohledně toho, zda Evropa (plánované) peníze utratí. Panuje pocit ‚chci to skutečně vidět než, aby mi jen řekli, že se to stane.,“ doplnila jej Bellová.
Ještě v úvodu roku to bylo přitom naopak a Evropa se těšila velkému zájmu investorů. Evropský index Stoxx 600 v prvním čtvrtletí překonal americké protějšky v dolarovém vyjádření, protože Německo jakožto největší evropská ekonomika slíbilo investice ve výši stovek miliard eur do obrany a infrastruktury. Tento krok představoval dramatický posun pro zemi, která je známá svou pevnou kontrolou v oblasti vládních půjček.
V posledních týdnech ale Stoxx 600 ztratil své vedení a investoři se hrnou zpět do amerických aktiv, protože tam vidí známky odolného hospodářského růstu a očekávané pokračující snižování úrokových sazeb ze strany Fedu. Samostatnou kapitolou je pak obnovené nadšení z umělé inteligence, které pohání růst technologických titulů.
V současnosti tak platí, že hlavní americký index S&P 500 letos vzrostl už o 12 procent na rekordní úroveň, zatímco Stoxx 600 je výše „jen“ o 8,6 procenta a aktuálně se nachází pod svým březnovým maximem.
Oba stratégové z uvedli, že navzdory aktuální skepsi ohledně navrhovaného německého výdajového programu poskytly tyto plány fiskální kotvu, díky níž se investoři „méně obávají extrémních scénářů poklesu“.
Německo plánuje utratit stovky miliard eur na modernizaci silnic, mostů a ozbrojených sil, což by mělo zvýšit produkci. Někteří investoři se ale ptají, kdy se slib masivních stimulů promítne do zisků společností. Kritici pak tvrdí, že část peněz by mohla být využita na státní rozpočty, a nikoliv na další investice.
„Slyším mnoho klientů říkat, že pravděpodobnost negativních sazeb v Evropě v příštím desetiletí je velmi, velmi nízká, což je dobře pro banky. Rozhodně lze vidět, že si lidé uvědomují fiskální podporu, za býčí scénář ale nejsou ochotni platit,“ řekl Mueller-Glissmann.
Bellová očekává, že firemní zisky v příštích dvou letech vzrostou o čtyři, respektive šest procent, a to díky zlepšujícímu se hospodářskému růstu. V nadcházejících 12 měsících pak podle ní index Stoxx 600 vzroste přibližně o pět procent. „Pokud Evropa splní tři čtvrtiny svých slibů, řekla bych, že se trhu bude dařit velmi dobře,“ dodala.
Zdroj: Bloomberg