Britská centrální banka na svém dnešním zasedání podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Uvedla to v tiskové zprávě. Je to první snížení po čtyřech měsících a stejně jako na srpnovém zasedání bylo i tentokrát hlasování těsné. Čtyři z devíti členů se vyslovili pro ponechání sazby na dosavadních čtyřech procentech.
Sazba se dostala na nejnižší úroveň za téměř tři roky, i když je stále téměř dvojnásobná proti odpovídající sazbě Evropské centrální banky (ECB). Klíčová depozitní sazba ECB v posledních měsících zůstává na dvou procentech.
Inflace v Británii v listopadu podle středeční zprávy tamního statistického úřadu nečekaně klesla na 3,2 procenta z říjnových 3,6 procenta a je nejníže od března. "Přestože je nad dvouprocentním cílem, očekává se, že v nejbližší době se bude rychle snižovat směrem k cíli," uvedla k tomu dnes centrální banka.
Aktuální nastavení úrokových sazeb má podle bankéřů zajistit, aby se inflace ve střednědobém horizontu udržela na úrovni dvou procent. Případné další snižování podle centrálních bankéřů závisí právě na budoucím výhledu inflace.
Na základě současných údajů bude hlavní sazba pravděpodobně pokračovat v postupném poklesu. Rozhodování o dalším uvolnění měnové politiky však bude stále obtížnější," dodali bankéři. Centrální banka připomněla, že měnovou politiku v poslední době výrazně uvolnila. Dokládá to tím, že od srpna 2024 centrální bankéři snížili základní sazbu celkem o 1,5 procentního bodu.
Příznivá zpráva o inflaci byla zveřejněna den před dnešním rozhodnutím o sazbách. Analytici a trhy už dříve převážně očekávali snížení o čtvrt procentního bodu, po zprávě o inflaci však agentura Reuters snížení sazeb označila prakticky za jistotu.
Britská centrální banka na začátku prosince varovala před riziky možného nadhodnocení akcií souvisejících s umělou inteligencí (AI) na finanční systém. Uvedla tehdy, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.