Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby už počtvrté v řadě beze změny na 2 %, když inflace setrvává poblíž cíle a eurozóna prokazuje odolnost vůči globálním šokům. Nové prognózy počítají s pevnějším hospodářským růstem a s návratem inflace na 2% hranici v roce 2028, přičemž v příštích dvou letech se má držet v její blízkosti. Zatímco analytici čekají stabilitu sazeb až do roku 2027, investoři začínají sázet na první zvýšení už v roce 2026. ECB přitom zdůrazňuje, že další kroky bude činit čistě na základě dat.
Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny na 2 % již čtvrté zasedání v řadě, když se inflace pohybuje kolem cíle a eurozóna překonává globální šoky. Tvůrci politik nadále neposkytli žádné vodítko ohledně budoucího vývoje a zdůraznili, že budou jednat na základě příchozích dat, píše Bloomberg.
Rozhodnutí doprovázely také nové prognózy, které počítají s pevnějším ekonomickým růstem a návratem inflace na 2 % v roce 2028. V příštích dvou letech se bude inflace podle odhadů pohybovat poblíž této úrovně. Prognóza „znovu potvrzuje, že inflace by se měla ve střednědobém horizontu stabilizovat na 2% cílové hodnotě,“ uvedla ECB ve svém prohlášení. Banka také předpokládá, že HDP eurozóny se v letošním roce zvýší o 1,4 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu na příští rok banka zvýšila na 1,2 procenta z dříve předpokládaného jednoho procenta.
Statistický úřad Eurostat tento měsíc uvedl, že HDP eurozóny se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil o 0,3 procenta. Růst tak zrychlil z 0,1 procenta ve druhém čtvrtletí. Spotřebitelské ceny v eurozóně se v listopadu podle Eurostatu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozím měsíci. Inflace tak zůstala mírně nad dvouprocentním cílem ECB. A průzkumy trhu zveřejněné agenturou S&P Global signalizují stabilní dynamiku v posledních měsících roku a fiskální stimuly v Německu by mohly pomoci podpořit růst ekonomiky i po tomto období.
Většina představitelů ECB již signalizovala, že nejsou nutná žádná okamžitá opatření, i když cílové hodnoty inflace nebude dosaženo, přičemž analytici v samostatném průzkumu naznačují, že by náklady na půjčky mohly zůstat na současné úrovni až do roku 2027. Investoři však začali sázet na první zvýšení sazeb ze strany ECB již v roce 2026.
A pokud jde o inflaci, úředníci signalizovali, že jsou připraveni akceptovat, že ceny po nějakou dobu porostou pomalejším tempem, než bylo jejich cílové tempo. Členka výkonné rady Isabel Schnabelová uvedla, že by se příliš neznepokojovala, pokud by takové odchylky byly malé, a že dalším krokem, pokud k němu dojde, bude pravděpodobně zvýšení. Šéf litevské centrální banky Gediminas Simkus, který dříve bojoval o to, aby se otevřely dveře k dalšímu snížení, také uvedl, že již nevidí potřebu dalšího uvolňování vzhledem k překvapivé síle ekonomiky.