Komentář doplněn
Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila o 6,2 % na 18.833 Kč. Tempo růstu mezd nabralo podle očekávání na obrátkách. Vzhledem k tomu, že jde o hlavní faktor ovlivňující vývoj spotřeby domácností, měl by být růst mezd reflektován ve vývoji této složky HDP. Porovnání tempa růstu mezd, zaměstnanosti s prognózami HDP ukazuje, že stejně jako ve 2. čtvrtletí došlo ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů.
Mzdy v podnikatelském sektoru stouply v průměru o 5,5 % na 18.930 Kč, veřejný sektor se těšil z růstu mezd o 8,6 % a průměrná mzda zde dosáhla 18.497 Kč. Již pět čtvrtletí v řadě rostou mzdy ve veřejném sektoru rychleji než v soukromém podnikání. Srovnání uvedených temp růstu je ovšem trochu zavádějící. Zohledníme-li skutečnost, že ve veřejném sektoru pracuje více zaměstnanců na částečný úvazek, vyznívá srovnání ještě hůře. Průměrná mzda se po zohlednění délky pracovních úvazků zvýšila o 5,6 % ve firmách a o 9,2 % ve státních službách. I zde výrazné zvýšení daňových příjmů podlomilo původní záměr vlády šetřit. Mzdy rostou svižným tempem a zaměstnanost se místo slibovaného poklesu zvýšila o další 0,3 %. Kromě veřejných rozpočtů je ale také rizikem nákaza rychlého růstu mezd ve zbytku hospodářství, zvláště tam, kde působí silné odborové svazy.
K letmému posouzení přiměřenosti mzdového vývoje se často používá srovnání reálného růstu průměrné mzdy a produktivity práce. Tentokrát by to ovšem mohlo být obzvláště zavádějící. Důvodem je rozdílný vývoj spotřebitelských cen a cen na úrovni celé ekonomiky (deflátoru HDP). Zatímco index spotřebitelských cen se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 1,9 %, změna deflátoru by se měla pohybovat kolem nuly. Porovnáme-li růst mezd o 6,2 % doplněný zvýšením zaměstnanosti o 1,7 % se zvýšením HDP v běžných cenách o námi předpokládaných 5,5 %, je zvýšení jednotkových mzdových nákladů zřejmé. Po loňském poklesu tohoto ukazatele konkurenceschopnosti a potenciálních inflačních tlaků přicházejících z trhu práce přišel v letošním roce obrat. Dezinflační impuls přicházející z trhu práce již odezněl. Tato skutečnost zapadá do scénáře postupného zpřísňování měnové politiky. Aktuálně se o to ovšem vydatně stará kurz koruny, jehož vývoj v posledních dnech výrazně nahlodal očekávání dalšího brzkého zvyšování úrokových sazeb.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průměrné mzdy v české ekonomice o 6,0 %, reálně o 3,9 %. Příští rok by se měla poprvé v historii přehoupnout průměrná mzda v ČR přes hranici 20.000 Kč.