Velké technologické společnosti jsou nyní společnostmi infrastrukturními, podobně jako utility. V takovém případě jsou nejdříve investovány obrovské částky na vybudování infrastruktury, je dosaženo monopolní pozice, a to umožňuje generovat zisky. Právě to je pak důvod, proč jsou utility regulovány. Pro Excess Returns to v souvislosti se současným vývojem kolem umělé inteligence uvedl Aswath Damodaran (viz první dvě části rozhovoru zde). Jak profesor vidí další vývoj ve zmíněné oblasti?
Někdy se technologie mění tak rychle, že vybudovaná infrastruktura není nakonec plně využita, což byl případ telekomunikačních společností. U umělé inteligence „se buduje infrastruktura, která se určitě nestane monopolem.“ V historickém kontextu jde tak o jedinečný jev, kdy firmy investují obrovské částky bez vidiny toho, že by se jejich podnikání stalo monopolem s odpovídajícími zisky.
Velké technologické firmy mají obrovské zdroje na investice do AI díky tomu, jak ziskový je jejich tradiční byznys. Najdou se ale i takové, které si na investice do AI půjčují a ty podle profesora budí obavy, protože mají potenciál vyvolat větší ztráty v celé ekonomice. „Situace se stává nebezpečnou, pokud jsou ztráty sdíleny ve větší části společnosti,“ k čemuž podle experta může docházet právě kvůli firmám, které financují své výdaje na AI dluhy.
Damodaran v souvislosti s AI hovořil i o křížovém vlastnictví firem a vytváření různých financujících struktur. se takovému přístupu vyhýbá a podle experta dělá dobře. Firmy, které se naopak podílí na vytváření různých vzájemně propojených finančních a vlastnických struktur si pak zaslouží větší ostražitost ze strany investorů. Celkově si pak expert myslí, že AI bude snižovat marže firemního sektoru právě kvůli tomu, že firmy se budou snažit navzájem držet krok s ostatními a „AI se stane další nákladovou položkou“.
AI může také dávat větší prostor spotřebitelům, aby vyhledávali nejlepší nabídky na trhu a nejlevnější produkty. To vše dohromady by mělo způsobit negativní tlak na marže, což je pohled, který jde opačným směrem než řada úvah o tom, jak umělá inteligence zvedne ziskovost firemního sektoru. Společnosti budující AI architekturu zažívají ale nyní svůj „zlatý věk“, podobně ale mělo svůj zlatý věk třeba . Podobným směrem půjde podle experta vývoj i nyní, dodavatelé čipů přitom doufají, že cykly obměny čipů „nebudou trvat dvacet let, ale pět let.“ „Přijde fáze, kdy nastane posun od architektury a velkých jazykový modelů. Hodnotu pak budou nabízet společnosti zaměřující se na aplikace,“ myslí si Damodaran.
Profesor také odpovídal na dotaz, zda nevytvoří Damodaran-bot. Odpověděl, že on ne, ale na dvou pracují jeho kolegové. A když jeden z těchto AI modelů provedl analýzu a valuaci čínské BYD, která je podle profesora poměrně složitou společností, za výsledek by ho Damodaran podle svých slov ohodnotil známkou dvě plus. Z technického hlediska bylo vše správně, model dokonce používal Damodaranovy výrazy a koncepty, ale „ještě nemá tu intuici, kterou disponují lidé a používají ji někdy dobře, někdy ne. Mechanickou část valuací tak půjde poměrně lehce replikovat.“ K tomu profesor zmínil, že vznikají i modely, se kterými nemá nic společného a jsou používány k „nekalým účelům“, když třeba lákají na pochybné investice.