komentář doplněn
Index spotřebitelských cen se v září snížil o 0,3 %. Meziroční inflace se posunula na 2,2 % ze srpnových 1,7 %. Nižší než očekávaná inflace v září by mohla přinést mírnou korekci posledního vzestupu úrokových sazeb. Podle očekávání byl vývoj indexu spotřebitelských cen především v režii cen rekreace a pohonných hmot, jimž sekundovalo zdražení vysokoškolských kolejí a pokračující pokles cen potravin.
Vývoj cenové hladiny v září je pravidelně ovlivněn koncem letní turistické sezóny. Ceny rekreačních zájezdů výrazně klesají. Tentokrát ČSÚ hlásí pokles zahraničních zájezdů téměř o 23 % a zlevnění tuzemských dovolených o necelých 6 %.
Protiváhou se letos v září staly raketově rostoucí ceny benzínu a nafty. Pohonné hmoty v průměru zdražily o 11,6 %. Příčinou byl především vzestup cen ropných produktů po výpadku rafinérií na východním pobřeží USA během hurikánu Katrina. Od zářijového zjišťování cen nicméně pohonné hmoty opět zlevnily a také výhled zůstává příznivý vzhledem k cenám ropných produktů na burze ARA.
Nejvýrazněji ovšem v září zdražilo kolejné. Příspěvek na ubytování vysokoškolských studentů přestal být dotací správy kolejí, ale je vyplácen přímo studentům. Výsledkem je nárůst kolejného v průměru o 54,7 %.
Zajímavě se komplikuje situace v měnové politice. Na jedné straně je nákladový šok v podobě vysokých cen ropy a zemního plynu, očekávaný růst regulovaných cen (včetně nájemného) v příštím roce a obavy z dopadu těchto faktorů na inflační očekávání a mzdová vyjednávání. Na straně druhé současná inflace nedosahuje prognózy ČNB. Poslední dva týdny byly na trzích s dluhopisy hektické. A nejen v ČR. Část posunu výnosové křivky vzhůru můžeme připsat dění v regionu a vazbě na eurozónu, dílem přispívá i změna očekávaného vývoje měnové politiky v ČR. Patrné je to v sazbách PRIBOR a FRA. Pokles cenové hladiny v září byl výraznější, než se očekávalo, a mohl by tedy přinést korekci růstu sazeb na peněžním trhu v posledních dnech. Nicméně po zhodnocení všech prvků vstupujících do úvah o nastavení měnové politiky (prognóza inflace, mezera výstupu, kurz koruny, …) se nejpravděpodobnějším termínem prvního zvýšení úrokových sazeb zdá být leden příštího roku. K posunu v našem modelu přispěl pohyb kurzu koruny a pravidelné přehodnocení výpočtu mezery výstupu.
Na konci letošního roku by měla podle našeho odhadu činit 2,6 %. V úvodu příštího roku se meziroční inflace nakrátko přehoupne přes tři procenta.