Po dvou týdnech se vracíme k tématu obchodních dohod. Druhá a závěrečná část série se věnuje čerstvě oznámené dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií, zveřejněné na konci ledna na summitu v Novém Dillí. Partnerství dvou velkých ekonomických bloků vytvoří jednu z největších zón volného obchodu na světě pokrývající zhruba dvě miliardy spotřebitelů a pětinu globálního HDP.
Po plné implementaci odstraní EU cla na více než 90 % celních položek, Indie na 86 %. Díky dalšímu částečnému uvolňování cel na obou stranách se celková míra liberalizace vyšplhá až na 99,3 % v případě EU a 96,6 % u Indie.
Nejvýraznější otevření indického trhu se bude týkat evropských průmyslových výrobků, na které dnes Indie uplatňuje v průměru více než 16% cla. Největší redukce proběhne v automobilovém sektoru. Současná až 110% cla budou snižována ve dvou fázích – zhruba polovina bude odstraněna po podepsání dohody, zbytek bude eliminován postupně v období do deseti let na konečnou úroveň 10 %.
Podobným způsobem budou odstraňována cla na strojní zařízení, která v současnosti dosahují 44 %. Liberalizace se dotkne také chemie, kosmetiky, plastů, automobilových dílů, textilií či některých potravin.
Krátkodobé dopady dohody budou kvůli postupnému náběhu omezené. Klíčové jsou proto dlouhodobé efekty, které jsme odhadli pomocí input output analýzy. Ta ukazuje kumulativní pozitivní dopad na evropskou i českou ekonomiku v rozmezí 0,1 až 0,15 % HDP. Tato analýza zároveň umožňuje detailněji vyčíslit dopady na jednotlivé sektory české ekonomiky.
Největší přínos pro Česko (měřeno v procentuálním růstu přidané hodnoty) očekáváme ve strojírenství – nejdůležitějším exportním segmentu směrem do Indie. Dopad liberalizace v tomto odvětví odhadujeme okolo 0,55 %. Následují sektory plastů (0,38 %) a základních kovů (0,36 %). Pozitivní vliv se projeví také v oblasti PC techniky, elektrických zařízení, kovových výrobků a chemie (okolo 0,2 %).
Navzdory výraznému snížení cel v automotive budou přínosy tohoto sektoru v Česku pouze mírné. Hlavními důvody jsou dominance asijských výrobců na indickém automobilovém trhu (tržní podíl přes 90 %), komplexnost tamního prostředí a skutečnost, že část komponent se vyrábí přímo v Indii. Nižší ceny tak nebudou dostatečnou motivací pro růst poptávky po evropských vozech.
Celkově lze konstatovat, že EU i Česko budou z dohody profitovat, ale přínosy se projeví až v delším horizontu. Pokud ratifikace proběhne hladce, mohla by dohoda vstoupit v platnost koncem roku 2026, pravděpodobnější je však první polovina roku 2027.
TRHY
Koruna
Koruna včera přečkala nervózní obchodování na hlavních trzích bez ztráty kytičky a nadále se drží poblíž 24,20 EUR/CZK. Dnes ráno bude zveřejněn finální výsledek lednové inflace - nás i trh bude zajímat zejména pohled na inflační momenta ve službách (tržní a imputované nájemné…). Právě doma vyrobené cenové tlaky totiž zatím brání redukci sazeb. Zároveň budeme sledovat zápis z posledního zasedání ČNB - zejména rozsah debaty o případném poklesu sazeb, hlavní argumenty a vodítka směrem k příštím měsícům.
Eurodolar
Averze k riziku před dnešními americkými čísly narůstá, což jako ještě v nedávných dobách pomáhá dolaru. Důležitá zpráva však přichází z bankovního výboru amerického Senátu, který skrze hlas republikána Thoma Tillise blokuje zahájení schvalování Kevina Warshe na post šéfa Fedu. Dodejme, že Tillis, jehož hlas republikáni potřebují, podmiňuje posun v nominaci Trumpova kandidáta tím, že bude zrušeno vyšetřování současného šéfa Fedu Powella ze strany ministerstva spravedlnosti kvůli rekonstrukci budov centrální banky.
Hlavní událostí dne by dnes měl být výsledek americké inflace za měsíc leden. Očekáváme meziroční růst na úrovni 2,4 %, což je o desetinku méně, než kolik činí tržní konsensus. Pokud dojde na naše slova, tak dolar by měl oslabit.