Evropská unie a Indie uzavřely na počátku roku 2026 významnou dohodu o volném obchodu, která po postupné implementaci sníží či odstraní cla na většinu obchodovaných položek a vytvoří jednu z největších zón volného obchodu na světě, uvádí Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Zatímco krátkodobé dopady budou kvůli mimocelním bariérám omezené, dlouhodobě by měla dohoda přinést EU i Česku pozitivní, i když relativně mírný růst výkonu ekonomiky. Nejvíce by měly těžit země se silnou pozicí na indickém trhu — zejména Německo, Itálie a státy střední Evropy napojené na jejich průmyslové řetězce. V Česku budou přínosy nejviditelnější ve strojírenství, chemii, plastových komponentech či výrobě elektrických zařízení, zatímco dopad na automobilový sektor bude spíše omezený.
Evropa zisky pocítí až v delším období
Na konci ledna 2026 byla na summitu Indie-EU v Novém Dillí oznámena dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií. Tato dohoda propojí dva ekonomické bloky a vytvoří jednu z největších zón volného obchodu na světě, zahrnující přibližně dvě miliardy spotřebitelů a zhruba 20 % světového HDP.
Po plné implementaci Evropská unie odstraní cla na více než 90 % celních položek (což odpovídá 91 % hodnoty obchodu), zatímco Indie odstraní cla na 86 % celních položek (pokrývajících 93 % hodnoty obchodu). Kromě toho obě strany částečně liberalizují další soubor celních položek, čímž se celkové pokrytí liberalizace obchodu zvýší na 99,3 % v případě EU a 96,6 % v případě Indie. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií tak výrazně sníží obchodní bariéry napříč průmyslovými a vybranými zemědělsko-potravinářskými sektory, přičemž chce zároveň zachovávat ochranu několika klíčových oblasti (např. vývoz mléčných výrobků na indický trh).
Krátkodobé dopady dohody budou omezené, kvůli postupnému náběhu opatření i velké roli mimocelních bariér. V dlouhém horizontu odhadujeme kumulativní pozitivní dopad do evropské i české ekonomiky shodně mezi 0,1 - 0,15 % HDP. Předpokládáme přitom, že přínosy budou koncentrovány v odvětvích, kde je už nyní Evropa na indickém trhu silněji zastoupena – strojírenství, chemický průmysl nebo zpracovatelé plastů a gumárenský průmysl.
Která cla nejvíce poklesnou?
Indie se otevře především evropským průmyslovým výrobkům, u nichž průměrná uplatňovaná cla v současnosti přesahují 16 %. Jedněm z nejvyšších cel čelí automobily (až 110 %) a cla na automobilové díly ve výši 22 % také nejsou zanedbatelná. Cla na automotive budou snižována ve dvou fázích: přibližně polovina bude liberalizována při vstupu dohody v platnost a zbytek postupně během období až deseti let (na konečných 10 %). Podobně ve dvou fázích budou liberalizována relativně vysoká cla na strojní zařízení (ve výši do 44 %).
Cla na chemické výrobky, která dnes dosahují až 22 %, budou z velké části odstraněna již při vstupu dohody v platnost. U kosmetiky, rovněž zatížené cly až do výše 22 %, dojde k odstranění cel po přechodných obdobích v délce pěti nebo sedmi let. Plasty budou liberalizovány částečně při vstupu dohody v platnost, přičemž většina zbývajících cel bude postupně odstraněna během sedmi let. Evropské textilie, oděvy, keramika a lodě na indickém trhu zaznamenají okamžité odstranění většiny cel.
V oblasti obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty jsou celní úlevy selektivnější, avšak jasně vymezené. Dojde například ke snížení cel na olej, zpracované potraviny, skopové maso, alkoholické nápoje či nealkoholické pivo. Na vývoz ovoce budou zavedeny celní kvóty.
Vzhledem k postupnému náběhu cel je klíčové zaměřit se na dlouhodobé kumulativní dopady dohody, které se pokoušíme simulovat na dalších stránkách s pomocí input-output tabulek.
Pomoc pro Německo, Itálii a střední Evropu
Naše simulace ukazuje, že zejména díky silné pozici strojírenských exportů do Indie může profitovat z obchodní dohody s Indií především Německo a Itálie. Naopak pozice Francie a Španělska na indickém trhu je podle naší analýzy o poznání slabší a budou těžit z otevření obchodu pouze zprostředkovaně.
Dohoda je současně relativně výhodná i pro státy střední Evropy, a to zejména pro ty více propojené s Německem – včetně Česka a Rakouska. Pozitivní dlouhodobý dopad dohody do české ekonomiky v naší simulaci vychází v rozmezí 0,1 - 0,15 % HDP, což je velmi blízké průměrnému dopadu na EU27.
Střední Evropa sice nemá sama o sobě tak výraznou pozici na indickém trhu, ale bude těžit z vysoké obchodní provázanosti s Německem, a to zejména v segmentu automotive.
Česko pocítí pozitivní impuls zejména ve strojírenství
Nejvýraznější pozitivní dopad nižších indických cel bychom v Česku měli vidět v sektoru strojírenství, který tvoří největší část českého exportu do Indie. Následují subdodavatelské řetězce v oblasti plastů a základních kovů, polepší si i sektory v oblasti chemie, elektrických zařízení, PC nebo kovových výrobků.
Ačkoliv pokles cel v segmentu automotive bude patřit k nejvýraznějším, naše simulace ukazuje jen na mírné pozitivní dopady dohody na produkci tohoto odvětví v Česku. Je to dáno zejména vysokým podílem vstupů vyráběných přímo v Indii, a tedy i menším pozitivním dopadem na české dodavatele automobilových dílů. Navíc ostrá asijská konkurence a komplexní indický trh v našich předpokladech snižuje cenovou elasticitu poptávky po evropském automotivu (jednoduše řečeno, nižší ceny nebudou tak silným argumentem pro výběr evropských značek).
Redukce cel se nijak výrazně neprojeví ve farmaceutickém průmyslu či u producentů potravin.
