Komentář doplněn
Změny cen v průmyslu nijak zvlášť nepřekvapily. Index cen průmyslových výrobců se v březnu zvýšil o 0,2 %, meziroční inflace klesla na 6,4 % z lednových 7,1 %. Drahá ropa a dále rostoucí ceny kovů tlačily cenový index vzhůru, potravinářský průmysl v reakci na klesající ceny zemědělské produkce naopak růst ceny v průmyslu tlumil.
Ropa se opět stává jedním z nejčastěji psaných a vyslovovaných slov v ekonomickém světě. V průběhu března ceny ropy dále posílily a na přelomu března a dubna zaútočily na nové rekordy. Pokus se podařil. Výsledkem je, že prakticky všude na světě se ropa opět stala hlavním hybatelem inflace. V českém případě se ceny v odvětví koksování a rafinérského zpracování ropy v březnu zvýšily o 2,8 % a meziroční inflace dosahuje 30,8 %. I přes další pokles marží v distribuci pohonných hmot kvůli drahé ropě zdražily benzín a nafta. Růst cen rafinérií a maloobchodních cen benzínu je ovšem reakcí na ceny ropy před pár týdny. Dopad ropných rekordů z přelomu března a dubna se v cenách benzínu a nafty teprve promítne.
Proroctví o dalším růstu cen železa a oceli se beze zbytku naplňuje. V březnu se ceny v tomto sektoru zvýšily o 0,3 %. Domácí poptávka by sice neměla tlačit na ceny jako v loňském roce, neboť stavební sektor výrazně ubírá na tempu, poptávka po tomto zboží ve světě ale dále výrazně roste, stejně jako ceny základních surovin používaných v ocelářství. Možná se jednou bude v učebnicích dějepisu psát o začátku 21. století jako o době železné a ropné.
Příběhem s opačnou zápletkou jsou ceny zemědělské produkce a potravin. Klesající ceny v potravinářství (-0,3 %) ubraly z průmyslové inflace desetinu procentního bodu. Ani zde nejsme v posledním dějství. Pravděpodobnost dalšího zlevňování naznačuje březnový pokles cen zemědělských výrobců o 1,1 %. Od začátku roku ceny v zemědělství klesly o 8,6 %, meziroční deflace již dosahuje 15,3 %. Důvodem je především levnější zelenina, brambory a obiloviny, jimž pomohla loňská rekordní úroda.
Pokud bychom spočítali inflaci v průmyslu bez energetických surovin, výroby kovů a potravinářství, zjistili bychom, že inflace v průmyslu již půl roku klesá. Nicméně v potaz je nutno vzít riziko sekundárních dopadů vysokých cen ropných produktů a kovů na ceny v ostatních odvětvích a v posledku i na spotřebitelské ceny. Vzhledem k velké váze potravinářského průmyslu v indexu cen průmyslových výrobců a potravin v indexu spotřebitelských cen ovšem převládají rizika nižší inflace, než ČNB očekávala ve své lednové projekci. Prozatím se ovšem zdá být dostatečnou korekcí snížení úrokových sazeb provedené na konci března.