Investiční pozice ČR (tj. rozdíl mezi českými investicemi v zahraničí a zahraničními investicemi v ČR) byla na konci 1. čtvrtletí letošního roku pasivní ve výši 376,5 mld. Kč. Ve srovnání s koncem loňského roku se saldo investiční pozice prohloubilo o 128,7 mld. Kč. Výrazným způsobem do výše investiční pozice promluvil vývoj na straně aktiv (tj. českých investic v zahraničí). Zejména snížení aktiv vlády, které je spojeno s úhradou ruského dluhu vůči ČR. Část tohoto dluhu ve výši 2,5 mld. USD od české vlády odkoupila firma Falcon Capital. Zaplatila za ní však pouze 22% nominální hodnoty. Příjem do státní rozpočtu je tedy zhruba 20 mld. Kč, aktiva investiční pozice se však díky této operaci snížila o 93 mld. Kč. Změna investiční pozice je tak do značné míry pouze účetní operací.
Druhou významnou změnou bylo snížení krátkodobých vkladů tuzemských bank v zahraničí. Aktiva investiční pozice se díky těmto bankovním přesunům snížila o 71 mld. Kč. Část z těchto prostředků však banky použily k nákupu zahraničních dluhopisů (cca 13 mld. Kč) a část věnovaly snížení svých závazků vůči zahraničním subjektům (cca 23 mld. Kč). Stejnou měrou snížily své závazky vůči zahraničí také domácí firmy. Na straně pasiv však tento pokles téměř zcela kompenzoval pokračující příliv přímých zahraničních investic (20 mld. Kč) a nákupy českých akcií a dluhopisů zahraničními subjekty, což zvýšilo pasiva investiční pozice o 34 mld. Kč.
Změny ve statistice investiční pozice se samozřejmě promítají do zahraniční zadluženosti ČR. Zahraniční dluh totiž není nic jiného součet položek pasiv investiční pozice po vyloučení nedluhového kapitálu (tj. přímých zahraničních investic do základního kapitálu, portfoliových investic do majetkových cenných papírů a finančních derivátů). Podle statistik ČNB se zahraniční dluh ČR ke konci 1. čtvrtletí snížil na 739,6 mld. Kč ze 786,7 mld. Kč na konci loňského roku (tj. pokles o 47,1 mld. Kč). Vysvětlení je uvedeno výše v tomto textu - splácení krátkodobých úvěrů tuzemskými bankami a podniky zahraničním bankám. Na poklesu úvěrů pro firmy se promítla nižší dynamika dovozu a tedy i potřeba úvěrového financování transakcí v zahraničním obchodě. Nezanedbatelnou roli sehrálo také posílení koruny vůči euru a americkému dolaru. Změny zahraničního dluhu vyjádřené v euru či dolaru jsou totiž zřetelně nižší. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se korunová hodnota zahraničního dluhu snížila o 6,0%, zatímco dolarová hodnota klesla o 3,6% a eurová o 2,5%.
David Marek