Ve čtvrtek 20. června zveřejní Český statistický úřad údaje o hrubém domácím produktu za 1. čtvrtletí letošního roku. Očekáváme meziroční zvýšení HDP o 4,0%. V loňském roce se HDP zvýšil o 3,6%. Tímto výsledkem by se ČR společně se Slovenskem a pobaltskými zeměmi posunula do čela žebříčku zemí střední a východní Evropy, co se týče tempa růstu ekonomiky. Zároveň by pokračování výrazného předstihu růstu české ekonomiky před hospodářským růstem EU (0,2% meziročně v 1Q/2002) umožnilo konvergenci českého HDP k úrovni EU. Srovnání aktuálních a historických údajů napříč zeměmi kandidujícími na vstup do EU a vyspělými ekonomikami naleznete
zde.
Hlavní změnou ve srovnání s předchozím čtvrtletím jsou příznivé údaje o zahraničním obchodu. Letos jsme svědky poklesu nejen nominálního salda zahraničního obchodu, ale také reálného zlepšení. V posledním čtvrtletí loňského roku činil příspěvek čistého vývozu k růstu HDP -3,3 procentního bodu, nyní očekáváme +1,2 procentního bodu. U této položky je míra nejistoty prognózy relativně nízká, neboť při znalosti dat o objemu a cenách zahraničního obchodu, zůstává k vyřešení odhad vývozu a dovozu služeb, kde však lze využít údaje z platební bilance.
Překvapení se patrně nedočkáme ani u spotřeby domácností. Měsíční indikátory související se spotřebou domácností ukazují na relativně stabilní trend. Zato hrubá tvorba fixního kapitálu patrně vykáže zpomalení své předchozí růstové dynamiky. Tento vývoj naznačují údaje o přímých zahraničních investicích v posledních dvou čtvrtletích a data o dovozu investičního zboží.
V USA, Japonsku a řadě dalších zemí bývá často dynamika hospodářského růstu popsána anualizovanou čtvrtletní změnou. Výhodou tohoto přístupu je menší vliv historie na popis současnosti. Příkladem je poslední česká recese. Podle v ČR obvykle používané meziroční změny začal HDP poprvé růst ve 3. čtvrtletí 1999. Anualizovaná čtvrtletní změna ukazuje, že k oživení české ekonomiky došlo již v 1. čtvrtletí 1999. Tento indikátor má však také své nevýhody. Tou první je nutnost sezónního očištění. Například údaje za první kvartál bývají vždy nejnižší a mezikvartální změna sezónně neočištěných dat je tak vždy záporná. K sezónnímu očištění lze využít např. metodu Census X-11 používanou i statistickými úřady nebo jednodušší odvození koeficientů sezónnosti z poměrů aktuálních dat ke klouzavým průměrům. Druhou nevýhodou jsou velké amplitudy výchylek a proměnlivost, které mohou vést k neadekvátním interpretacím. A jak by vypadala česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku optikou této míry hospodářského růstu. Impozantně. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím by se podle naší prognózy měl HDP zvýšit o 2,6%, což při anualizaci představuje růst o 10,8%! Ekonomika USA pro srovnání vzrostla o 5,6%, Japonsko o 5,7%, EU-15 a eurozóna by nedosáhly ani na jednoprocentní růst.
David Marek