Podle údajů ministerstva financí dosáhl státní dluh ke konci loňského roku hodnoty 592,9 mld. Kč, což je o 20 % více než na konci roku 2003. V poměru k HDP činí dluh 21,6 % HDP (podle naší prognózy HDP v běžných cenách). Zvýšení státního dluhu v loňském roce koresponduje s vývojem státního rozpočtu. S vyšším dluhem souvisí i vyšší úrokové náklady. Loni dosáhla 26,8 mld. Kč, tj. o 5,2 mld. Kč více než v roce 2003.
V průběhu posledního čtvrtletí se objem státních pokladničních poukázek v oběhu snížil prakticky o totéž, o co zvýšilo financování státními dluhopisy. Ministerstvo financí tak bez problémů splnilo všechna kritéria veřejného dluhu, k nimž se zavázalo.
V letošním roce bude státní dluh samozřejmě také reflektovat schodek státního rozpočtu, navíc ale přímo do státního dluhu spadne úhrada části ztráty ČKA v objemu 30 mld. Kč, kterou vláda odstranila ze státního rozpočtu. Proto v letošním roce můžeme počítat se zvýšením státního dluhu zhruba na 720 mld. Kč (24,6 % HDP).
Státní dluh je ale jen částí celkových závazků českého státu. Veřejný dluh loni překročil hranici jednoho bilionu korun, když stanul na hodnotě 1,029 bil. Kč (37,4 % HDP). Někdy se objevuje myšlenka, že tato úroveň je bezpečná a další zvyšování státního a veřejného dluhu by mohlo posloužit k financování investic či snížení daní. Na první pohled líbivé. Háček spočívá v tom, že ani dosud aplikovaná reforma veřejných rozpočtů nevede k takovému poklesu primárního salda veřejných rozpočtů v poměru k HDP, jež by vedlo ke stabilizaci veřejného dluhu na rozumné úrovni. V letošním roce by se měl schodek veřejných rozpočtů bez čistých půjček a dotací transformačním institucím na 4,1 % HDP z loňských 3,4 % HDP. Primární saldo abstrahující od stejných položek a úrokových nákladů stoupne podle prognózy ministerstva financí z 2,4 % HDP na 2,9 % HDP. Při čtyřprocentním růstu ekonomiky poněkud nepříjemné počty.
Počítat musíme také s náklady penzijní reformy, které ročně přidají ke schodků několik desetin procenta až procent HDP v závislosti na zvolené razanci reformy. Proto je potřeba stabilizovat výši veřejného dluhu v poměru k HDP co nejdříve. Dlouhodobé projekce ratingovýh agentur a mezinárodních společností pro pasivní scénáře českých veřejných rozpočtů směřují k dluhu ve stovkách procent HDP. Oprávněně. Pro keynesiánské ani lafferovské experimenty dnes není prostor. Nejdříve je nutné přivést veřejné rozpočty zpět k udržitelné rovnováze snížením výdajů veřejných rozpočtů.