Následuje záznam z jednání bankovní rady ČNB:Jednání bylo zahájeno prezentací prosincové situační zprávy, která byla zaměřena na vyhodnocení nově dostupných informací a jejich implikace pro rizika spojená s naplňováním říjnové makroekonomické prognózy. Nově dostupné informace naznačují, že rizika se nyní ve vztahu k říjnové prognóze posouvají mírně protiinflačním směrem.
Listopadová inflace ve výši 2,9% byla v souladu s říjnovou predikcí. Mírné odchylky skutečnosti od prognózy se objevily ve dvou cenových okruzích. Ceny potravin rostly rychleji než předpokládala prognóza, a ceny pohonných hmot rostly ve srovnání s prognózou pomaleji. Poslední dostupné údaje o inflaci byly vyhodnoceny jako mírné proinflační riziko.
Meziroční růst HDP byl ve 3. čtvrtletí 2004 ve srovnání s říjnovou prognózou nižší. Rozhodující podíl na odchylce měla revize údajů o HDP, která pro rok 2004 změnila srovnávací základnu z roku 2003. Rozdílně se oproti říjnové projekci vyvíjela ve 3. čtvrtletí spotřeba domácností, která rostla oproti původnímu očekávání pomaleji, a vývoz zboží a služeb, jehož růst byl ve srovnání s prognózou vyšší. Předstihové indikátory růstu se vyvíjely zhruba v souladu s říjnovou prognózou.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskusi. Bankovní rada se shodla, že nově dostupné informace nesignalizují výraznější kumulaci pro- ani protiinflačních rizik ve vztahu k říjnové prognóze. Opakovaně zaznělo, že prostředí české ekonomiky je nízkoinflační a že stabilní a nízká inflace pomáhá ukotvit inflační očekávání na nízké hladině, což zpětně napomáhá stabilizaci nízké inflace.
Bylo však konstatováno, že dochází k mírnému posílení rizik na protiinflační straně. Domácí i zahraniční růst je v porovnání s původními očekáváními mírně nižší, takže v ekonomice nevznikají výraznější poptávkově-inflační tlaky. Vlivem kurzového vývoje došlo ke zpřísnění měnových podmínek. Slabší dolar navíc kompenzuje očekávaný mírný nárůst dovozních cen. Zazněly také názory, že přes příznivý inflační výhled existují i rizika proinflační. Především v segmentu cen potravin je vývoj cen poměrně dynamický. Ceny ropy v dolarech jsou stále potenciálním inflačním faktorem. Také vývoj na trhu práce představuje mírné proinflační riziko.
Bankovní rada se věnovala problematice cenového vývoje v segmentu potravin. Zazněl názor, že rychlejší růst cen v porovnání s prognózou může být odrazem procesu srovnávání rozdílných cenových hladin, který byl po vstupu do EU urychlen intenzivnější zahraniční výměnou. To by mohlo také implikovat změnu pracovní hypotézy, podle které je rychlost konvergence cen potravin především determinována tempem růstu kupní síly domácího obyvatelstva, a je proto poměrně pomalá.
Bankovní rada se dále zabývala posledními údaji o HDP a revizí dat. Bylo řečeno, že údaje o HDP za 3. čtvrtletí 2004 jsou faktorem, který může snížit budoucí odhad růstu HDP a také prognózu inflace. Dále zaznělo, že hospodářský růst je i nadále tažen investicemi, ale růst spotřeby je výrazně nižší oproti očekáváním. Zazněl také názor, že vysoký přírůstek úvěrů podnikové sféře indikuje, že ekonomické oživení bude nadále pokračovat. Opakovaně bylo konstatováno, že detailnější analýze dopadů revize dat o HDP pro prognózu budoucího vývoje bude třeba věnovat velkou pozornost.
Bankovní rada diskutovala také vývoj úvěrových agregátů. Bylo řečeno, že růst úvěrů je nyní poměrně dynamický, což je vyvoláno zlepšením pozice ekonomiky v rámci hospodářského cyklu, prostředím nízkých sazeb a stabilitou bankovního sektoru. Zazněl také názor, že příliš rychlé tempo růstu úvěrů v sektoru domácích nefinančních podniků by mohlo být rizikem v případě zhoršení pozice ekonomiky v rámci hospodářského cyklu.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2,5 %.
Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek