Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
O deset miliard méně dnes, biliony za pár let aneb kolik platíme za státní dluh

O deset miliard méně dnes, biliony za pár let aneb kolik platíme za státní dluh

15.12.2004 13:57
Autor: 

Státní dluh nám klesl o deset miliard. Lidé neznalí situace by se mohli radovat a divit se věčně kyselým analytikům a mezinárodním organizacím, proč stále chrlí kritiku na adresu rozpočtové politiky vlády. Pravda je ale taková, že pro 3. čtvrtletí se ministerstvo financí předfinancovalo emisí eurobondů v červnu. Od července do září se sice státní dluh snížil o 10,5 miliardy, ve 2. čtvrtletí se ovšem zvýšil o 61,9 miliardy korun.

Protože si ministerstvo financí zajistilo dostatek prostředků emisí eurobondů, mohl být snížen objem státních pokladničních poukázek o dalších 8 miliard korun. Výsledkem je pokles podílu krátkodobého dluhu (se zbytkovou splatností do jednoho roku) na 28,7 % z 35,3 % na konci června. Pokles objemu státních pokladničních poukázek a emise eurobondů způsobily také prodloužení modifikované durace státního dluhu na 3,69 roku z 3,54 roku na konci 2. čtvrtletí. Ve srovnání s loňským zářím se durace prodloužila o 0,37 roku (4,5 měsíce). Pro letošní rok byl vyhlášen cíl dosáhnout durace státního dluhu v intervalu 3,3-4,3 roku. V tomto ohledu se ministerstvu financí daří naplňovat strategii řízení rizik státního dluhu, ke které se zavázalo.

Příští rok by se státní dluh zvýší o dalších zhruba 110 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu by měl činit 84 mld. Kč, na úhradu části ztráty ČKA bude potřeba zajistit dalších 30 miliard. Změna stavu státních finančních aktiv je plánována pouze v řádech stovek milionů, čisté výpůjční požadavky vlády jsou ministerstvem financí projektovány na 114 mld. Kč. Ze strategie financování a řízení státního dluhu na příští rok vyplývá, že ministerstvo financí počítá i v příštím roce s emisí eurobondů. Horní hranicí je limit stanovený na 40 % z celkových hrubých výpůjčních požadavků, což je 55 mld. Kč. Dolní hranici určuje záměr dále snížit podíl krátkodobého dluhu na 23-24 %. V případě, že půjde opět o emisi zajištěnou proti kurzovému riziku, nemělo by se ministerstvo financí setkat s nevolí ČNB. Se všemi příslušnými operacemi sice budou náklady financování podobné jako na domácím trhu, výhodou je ovšem omezení tlaku na domácí trh, a tedy i lepší pozice ministerstva financí v primárních aukcích.

Problémem veřejných rozpočtů ale není řízení státního dluhu, nýbrž jeho rychlé vzlínání. Na konci loňského roku dosahoval státní dluh 19,3 % HDP, letos to zřejmě bude 21,9 % HDP a příští rok již 24,9 % HDP. Vzhledem k předchozí, ale i současné, praxi vlády ukrývat některé nepohodlné položky mimo státní rozpočet a státní dluh, je veřejný dluh podstatně vyšší. Loni dosáhl 37,5 % HDP, letos se patrně dotkne hranice 40 % HDP. Z každého dluhu se platí úroky. Letos by mělo úrokové náklady dosáhnout 31 mld. Kč, příští rok ještě o osmi miliard více a z celkových výdajů vládního sektoru ukrojí více než tři procenta. V ČR platí daně zhruba 4,7 milionu osob. Každého daňového poplatníka tedy přijde dosavadní rozpočtová politika zhruba na 8.300 Kč ročně.

Osm tisíc ročně na jednoho daňového poplatníka není nijak tragické, reforma veřejných rozpočtů, včetně jakoby separátně řešených problémů s financováním zdravotnictví a penzí, je nutná, aby to za několik málo let nebyly desítky tisíc korun. Čím dříve se podaří vyskočit z rozjíždějícího se vlaku schodků a úroků, tím mírnější budou následky. Letošní čísla o plnění státního rozpočtu jasně ukazují, že současné deficity pramení hlavně z nepřiměřeného nastavení sociálního systému vzhledem k pojistnému na sociální zabezpečení. Mimo státní rozpočet generuje každým rokem hlubší schodek zdravotnictví. Problém s penzemi odsunuly parametrické úpravy zhruba o jedno desetiletí. Cyklicky očištěné primární saldo veřejných rozpočtů by podle ministerstva financí mělo příští rok činit 2,6 % HDP. Pokud by nepokračovaly reformy snižující rozpočtové schodky, potom by se při šestiprocentním růstu ekonomiky a pětiprocentních úrokových nákladech růst veřejného dluhu zastavil až na 250 % HDP. Jenže stárnutí populace s sebou přinese další výrazné zvýšení nároků na státní rozpočet. České veřejné rozpočty mají k dlouhodobě stabilní situaci značně daleko i přes dosavadní reformní snažení. Ale to už znělo éterem tisíckrát a v dlouhodobých projekcích nadále zejí děsivé cifry …

David Marek, Patria Online


Váš názor
  • Vyvoj dluhu.
    18.12.2004 21:44

    Vytvareni dluhu je nezodpovedne a neomluvitelne. Bot.
    Bot
  • hmm
    16.12.2004 13:37

    A mám dojem,že všichni dluží všem,a že i na ten provaz si budeme muset půjčit.Ale budem se muset oběsit rychle:Jinak nám vykácí tropický deštný pralesy a už nebude větve,kde si tu smyčku hodíme.
    Péťa King
  • Naháněč strachu
    16.12.2004 10:14

    Styl článku pana Marka musí běžného čitatele nutit k sebevraždě. Když se podíváme na situaci USA, nebo Německa je tam dluh na hlavu podstatně větší a např Bush si s tím starosti nedělá. Domnívám se že současná vláda dělá co je v jejích sociálních a koaličních možnostech aby dluh snížila. Není možné bleskově ožebračit všechny sociálníé skupiny kromě finančníků a podnikatelů jak by si to přál pan Marek.
    Černý
    • A co nam jako ma byt po USA????
      17.12.2004 16:00

      Tady snad jde o situaci CR. To ze stale jeste mame relativne maly dluh neni zasluha soucasnych vlad, to byla jedna z mala pozivtivnich veci z minulosti. Ten vtip s vladou me pobavil - zvysovani platu policistum byla podle Vas nutnost? (A dodatecne prosazeny odklad nam dlouhodobe moc nepomuze.)
      Phickus
    • Rozháněč strachu
      16.12.2004 14:38

      Pane Černý, PROBERTE SE. Tohle píše o rozpočtové politice ČSÚ: Reforma veřejných financí fungující od roku 2004 bude mít v nejlepším případě pouze střednědobý efekt. Penzijní a zdravotní systém je dlouhodobě neudržitelný, jak potvrzuje vývoj mandatorních výdajů a výhledy podle regresní analýzy. Systémovým změnám se nelze vyhnout, změna parametrů nebude postačovat. Možnosti případných expanzívních dopadů rozpočtových škrtů na ekonomiku, které byly zaznamenány v některých evropských zemích, je nutné v případě ČR podrobit detailnější analýze.
      Růžový
    • USA je na tom hůř?
      16.12.2004 10:21

      Kdyby rostl dluh USA takovým tempem jako u nás, tak si to můžou jít tak akorát hodit :-) ...a my s nima.
      Emil Pěkný
      • USA je na tom hůř?
        16.12.2004 13:29

        no a neroste?
        Klemic
        • Duchody v USA:
          21.12.2004 20:16

          Duchodcu: 297 million Prumerny mesicni duchod: $930 ($955 next year 2005) Pro manzelskou dvojici: $1532 ($1574 next year 2005) Max duchod: 1825 ($1939 next year) Pro 20% duchodcu Duchod predstavuje 100% castky kterou maji k zivotu. 32% pracujicich nema zadne uspory na duchod. V soucasne dobe ma USA 1,5 trilionu USD preplatek z duchodovych srazek pracujicich. a z toho urok 80 miliard rocne. Tato castka zarucuje vyplaceni duchodu do roku 2042 a pak pokud nedojde k reforme by se snizila na 75 az 80% naroku. Tolik cisla z USA. Do duchodu se ted odchazi v 65ti letech a lide narozeni po roce 1950 pak v 67mi letech.
          Thyronx
          • Na socialni zabezpeceni
            21.12.2004 20:20

            Na socialni zabezpeceni v USA se sazi z vyplat zamestnancu I ZAMESTNAVATELU castka 6,2% (strop je od roku 2005 90,000 USD rocne). Muj plat je 130-140,000 USD rocne. Federalni dan z neho cini 15,5% (2003) a statni dan je 4% (nektere staty nemaji dan zadnou).Platim ovsem i odborum (asi 60.- mesicne). Odbory potrebuji.Vyjednavaji mi muj plat a pracovni podminky s firmou Ford.
            Thyronx
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data